Bitva u Vodogonu
Bitva u Vodogonu se odehrála mezi armádami Švédska a Ruska v roce 1702 během Velké severní války. Švédský generál Folke Isaksen téměř zničil armádu Alexandra Menšikova, čímž otevřel cestu k postupu na Moskvu.
Na začátku války vyslal ruský car Petr Veliký Anikitu Repnina a jeho armádu do Karélie, aby posílili město Petrovskaja Sloboda, zatímco Aleksandr Menšikov měl sestavit armádu v Moskvě a vyrazit na Petrohrad, hlavní město švédské Ingrie. Švédové však udeřili jako první a Petrovskaja Slobodapadla. Švédský král Karel XII. sestavil v Petrohradě novou armádu pod velením Folkeho Isaksena v naději, že udrží Ingrii v bezpečí, zatímco Adam Ludwig Lewenhaupt mohl v Karélii zřídit novou správu a poté pochodovat na jih, aby napadl zbytek Ruska.
Menšikovova armáda začala na konci roku 1701 pochodovat na Ingrii, což přimělo Karla k nařízení náboru vojáků v Petrohradě. Isaksen dostal rozkaz zaútočit a zničit Menšikovovu armádu, aby uvolnil cestu do Moskvy, a Isaksen zaútočil v zimě roku 1702. V následující bitvě Švédové rozmístili svou pěchotu mezi dvěma kopci, přičemž levý kopec bránila kavalerie, milice a oddíl kopiníků a pravý kopec tři oddíly mušketýrů a kavalerie. Rusové rozmístili své dělostřelectvo uprostřed bojiště a jejich armáda se skládala z kozáků, oddílů střelců z Moskvy, moskevské šlechtické jízdy, zaporizké elitní jízdy a provinčních jezdců.
Když Švédové rozestavili svou bojovou linii blízko Rusů, Menšikov nařídil své pravému křídlu kavalerie, aby vytlačilo švédské levé křídlo kavalerie, které drželo kopec. Švédové se vrhli dolů z kopce a rozprášili Rusy, což donutilo zbytek ruské linie připravit se na boj. Když se švédská pěchota přiblížila, aby se zapojila do boje s Rusy, švédská kavalerie na pravém křídle se vrhla dolů z kopce a přes bojiště, smetla ruské dělostřelce a s malými ztrátami se dostala na druhý kopec. Nastal chaos, když ruští dělostřelci prchali kolem řad své pochodující pěchoty a Švédové zahájili palbu ze všech stran. Švédské pravé křídlo se přesunulo dolů z kopce, aby zaútočilo na ruské levé křídlo, zatímco švédští kopiníci na levém křídle byli nasazeni, aby odrazili manévry pěchoty a kavalerie. Poté, co byli Rusové dostatečně oslabeni, Švédové zahájili masivní útok a vyhnali Rusy z bojiště. Švédská jízda pronásledovala a zmasakrovala Rusy a jen několik rozptýlených zbytků se dokázalo uprchnout na venkov a stát se bezvýznamnými nájezdníky. S rozptýlením Menšikovovy armády mohl Isaksen opustit Ingrii a připojit se k Lewenhauptovi v pochodu na ruské hlavní město.