Bitva o hřeben Vimy Bitva o hřeben Vimy představovala zásadní střetnutí na západní frontě první světové války, které se odehrálo v dubnu roku 1917. V rámci širší Nivellovy ofenzívy zahájili Britové útok u Arrasu. První den operace přinesl nevídaný úspěch, pod nímž byl podepsán především Kanadský sbor pod velením generála sira Juliana Bynga. Cílem Kanaďanů byl hrozivý německý obranný systém na hřebenu Vimy. Nadcházející úder předznamenala pětidenní dělostřelecká baráž, přesto byli obránci dokonale zaskočeni. Kanadští vojáci se totiž nečekaně vynořili z tunelů, které byly vykopány tajně až těsně k německým liniím. Vojáci postupující skrze sněhovou vánici byli u německých zákopů dříve, než stihli obránci zareagovat, a mnozí z nich byli zajati přímo v bunkrech. Ačkoliv se nepodařilo tento počáteční průlom strategicky vytěžit do hloubky, dobytí hřebene se stalo významným vítězstvím. Cesta k národní identitě Pro Kanadu nebyla bitva u Vimy Ridge pouze vojenskou operací, ale hlubokým formativním momentem. Poprvé v historii bojovaly všechny čtyři divize Kanadského sboru bok po boku jako jeden celek. Tento společný triumf, vykoupený krví tisíců mužů, vtiskl zemi pocit národní hrdosti a svébytnosti, který se vymanil z koloniálního stínu Britského impéria. Mnozí historici dodnes hovoří o tom, že „u Vimy se zrodil kanadský národ“. Inovace a precizní příprava Úspěch operace nebyl dílem náhody, ale důkladného plánování a inovativních taktik. Generálové kladli důraz na to, aby každý řadový voják znal přesné mapy a cíle operace, což v té době nebylo vůbec běžné. Klíčovou roli sehrála také tzv. „pohyblivá palebná přehrada“ (creeping barrage) – precizně synchronizovaná clona dělostřelecké palby, za kterou pěchota postupovala v těsném závěsu, čímž se minimalizoval čas, který měli Němci na opuštění krytů. Geologie v roli spojence Pod křídou prosycenou půdou Vimy se odehrávala neviditelná válka. Inženýrské oddíly vybudovaly rozsáhlou síť tunelů a podzemních galerií, které byly vybaveny elektřinou a vodovody. Tyto prostory sloužily nejen k bezpečnému přesunu vojáků na startovní linii, ale také k ukrytí zásob a polních nemocnic. Tento „podzemní svět“ umožnil Kanaďanům udeřit s drtivou silou přímo z nitra země, což v německých řadách vyvolalo naprostý chaos. Odkaz v bílém mramoru Dnes na místě nejtvrdších bojů stojí majestátní Kanadský národní památník Vimy, jehož dva bílé pylony ční k nebi jako symbol míru a oběti. Okolní krajina je dodnes zjizvena krátery po výbuších min a zbyvšími zákopy, které slouží jako mrazivá připomínka brutality zákopové války. Areál je výsostným územím Kanady ve Francii a připomíná více než 11 000 kanadských vojáků, kteří ve Francii padli a nemají žádný známý hrob. Galerie Kanadský útok na Vimy Ridge