Bitva u Verina Bitva u Verina byla střetnutím v rámci peloponneské války, které se odehrálo v Acháji roku 424 př. n. l. Poté, co zemřel proathénský achájský král Protos Hippogryf a athénská posádka v pevnosti Olouros byla oslabena působením spartské žoldačky Kassandry, byla Sparta připravena k postupu na athénské hranice. K dobytí Acháje pro Peloponneský spolek bylo vysláno vojsko z Korinthie. Kassandra nabídla pro nadcházející střet své služby Sparťanům, zatímco Achajci si jako svou nájemnou šampionku zvolili Ilonu zvanou Křemen. V následné bitvě Kassandra zabila Ilonu, pět athénských kapitánů a 26 vojáků, čímž zvrátila misky vah ve prospěch Sparty. Po těžkých ztrátách se athénská armáda dala na ústup, načež Sparta obsadila region a dosadila v něm loutkového vládce. Geopolitický kontext a předehra Pád Acháje představoval pro Athény vážnou strategickou ránu. Tato oblast sloužila jako klíčový přístup k moři a nárazníkové pásmo mezi peloponneskými spojenci a athénskými državami na severozápadě. Smrt krále Prota vytvořila mocenské vakuum, kterého spartská diplomacie (podpořená neviditelnou rukou žoldáků) mistrně využila. Sparta tak demonstrovala svou novou strategii: namísto přímého obléhání hradeb vsadila na destabilizaci vnitřní politiky městských států. Taktika a průběh střetu Samotná bitva u Verina je v historických pramenech popisována jako chaotický střet v kopcovitém terénu, kde klasická hoplítská falanga narážela na své limity. Právě zde se projevila efektivita lehkooděnců a elitních jednotlivců. Zapojení nájemných šampionů, jako byla Kassandra, zcela změnilo dynamiku boje; namísto srážky dvou masivních bloků pěchoty se bitva rozpadla do série lokálních potyček, v nichž morálka Athéňanů prudce klesla po eliminaci jejich důstojnického sboru. Následky a spartská okupace Po drtivé porážce u Verina se zbytek athénských sil stáhl do opevněných přístavů, které však bez podpory zázemí dlouho nevydržely. Sparta do čela regionu dosadila radu věrných oligarchů, čímž efektivně ukončila demokratické zřízení v oblasti. Tato „spartánská správa“ byla charakteristická tvrdými odvody potravin pro peloponneské vojsko a přísným dohledem nad obchodními cestami v Korintském zálivu. Historický odkaz Vítězství u Verina sice posílilo spartskou hegemonii v regionu, ale zároveň prohloubilo nenávist místního obyvatelstva vůči okupantům. Moderní historikové často poukazují na to, že právě tento konflikt ukázal rostoucí roli nájemných mečů v řeckém vojenství, což byl trend, který o století později vyvrcholil za vlády Alexandra Velikého. Příběh o Kassandře a jejím triumfu nad Ilonou se následně stal námětem mnoha lidových vyprávění, v nichž se historie prolíná s mýtem.