Bitva o Vacherauville: Krvavá předehra v meandru Mázy Bitva o Vacherauville (19. června 1916) vypukla v okamžiku, kdy německá císařská armáda zahájila drtivý útok na pozice francouzského vojska u obce Vacherauville v rámci širšího rámce bitvy u Verdunu. Francouzi tehdy bránili síť zákopů vně jedné z klíčových verdunských pevností a podařilo se jim odrazit několik německých vln, které se s neutuchající vervou valily proti jejich liniím. Než se francouzské jednotky takticky stáhly do výhodnějších obranných postavení, způsobily útočníkům těžké ztráty, zatímco válečná vřava u Verdunu zuřila dál se neztenčenou intenzitou. V červnu 1916 se situace u Verdunu nacházela v kritickém bodě. Německé velení pod vedením Ericha von Falkenhayna se snažilo „vykrvácet francouzskou armádu“ v opotřebovávací válce, která neměla v dějinách obdoby. Vacherauville, ležící na břehu řeky Mázy, představovalo strategický bod na severním přístupu k samotnému městu. Tato oblast byla neustále pod palbou těžkého dělostřelectva, které proměnilo dříve malebnou krajinu v měsíční pustinu plnou kráterů a bláta, kde se každých několik metrů země vykupovalo stovkami životů. Samotný střet u Vacherauville byl charakteristický brutálním bojem zblízka. Německé jednotky, podporované salvami z obávaných moždířů, se pokoušely prolomit obranu dříve, než Francouzi stihnou zkonsolidovat své rezervy. Francouzští „Poilus“ (chlupáči), jak se tehdejším vojákům přezdívalo, však prokázali neuvěřitelnou houževnatost. I přes nedostatek spánku a neustálý hluk explozí dokázali využít členitý terén a betonové trosky k vytvoření nepropustné baráže kulometné palby, která kosila útočící německé řady. Taktický ústup, který následoval po odražení hlavních útoků, nebyl známkou porážky, nýbrž nezbytným manévrem pro přežití. Francouzské velení si uvědomovalo, že držet první linie za každou cenu by znamenalo naprosté vyhlazení jejich mužstva. Stažením do lépe opevněných pozic na vyvýšeninách získali obránci lepší výhled na bojiště a nutili německé dělostřelectvo k opětovnému a složitému zaměřování cílů, což poskytlo drahocenný čas pro přísun čerstvých posil z vnitrozemí. Dozvuky bitvy o Vacherauville se nesly celým létem roku 1916. Vesnice samotná byla v průběhu bojů prakticky smazána z mapy a stala se symbolem totální destrukce. Přestože německé síly dosáhly územních zisků, jejich strategický cíl – rozhodující průlom a pád Verdunu – zůstal nenaplněn. Odvaha vojáků u Vacherauville tak přispěla k celkovému vyčerpání německé ofenzívy, která se o několik měsíců později definitivně zastavila, čímž se Verdun stal symbolem francouzského odporu a nezlomné vůle.