Bitva u Tsianinkira Bitva u Tsianinkira se odehrála v roce 1695 u severozápadního pobřeží Madagaskaru. Střetli se v ně pirátský kapitán Rija a skupina lehkých potápěčských plavidel francouzské Královské společnosti (Compagnie Royale). Poté, co kapitán Rija dokončil stavbu své šalupy Masina, vyplul z pirátského útočiště na ostrově Sainte-Marie. Jeho cílem bylo potopit francouzské lodě, které narušovaly dodávky surovin pro kovárnu Thomase Rafertyho. Masina napadla francouzské hlídky u madagaskarských břehů a díky použití inovativních výbušných dělových koulí je s lehkostí poslala ke dnu. Následky a legendy Vítězství u Tsianinkira okamžitě změnilo poměr sil v regionu. Francouzská blokáda, která měla původně vyhladit pirátské osady odříznutím od strategických kovů a nástrojů, se zhroutila během jediného odpoledne. Thomas Raferty mohl díky obnoveným dodávkám pokračovat v práci na zakázkách, které byly pro přežití pirátského bratrstva klíčové – od kování těžkých kotev až po opravy dělostřelectva. Samotná šalupa Masina se stala postrachem indooceánských vod. Podle dobových svědectví nebyla její převaha dána jen rychlostí lodi, ale především Rijovým tajemstvím výroby střelného prachu. Traduje se, že výbušné koule používané při bitvě obsahovaly směs místních pryskyřic a síry z madagaskarských sopečných ložisek, což jim dodávalo ničivou sílu, na kterou dřevěné trupy francouzských korvet nebyly připraveny. Guvernér nedaleké francouzské kolonie v dopisech domů popsal Riju jako „mořského démona, jenž vládne ohni“. Tato bitva přinutila Compagnie Royale přehodnotit svou strategii v oblasti a začít na ochranu obchodních tras vysílat těžce ozbrojené fregaty namísto lehkých skirmisherů. Oblast Tsianinkira se tak na několik let stala neoficiální hranicí, kam se žádná loď plující pod francouzskou vlajkou neodvážila bez doprovodu. Dnes je místo bitvy vyhledávaným cílem podmořských archeologů. I když se v tropických vodách dřevěné vraky rychle rozkládají, na dně byly údajně nalezeny zbytky taveného železa a specifické úlomky keramických granátů, které potvrzují Rijovu brutální efektivitu. Pro místní obyvatele zůstává kapitán Rija lidovým hrdinou, který dokázal ochránit svobodu ostrova před koloniálním sevřením.