Bitva u Tjetanutjeru Bitva u Tjetanutjeru byl válečný střet mezi armádami Starověkého Egypta a kmenovým svazem Libu, který se odehrál v roce 1187 př. n. l. Egyptský generál Khorenpti tehdy vedl své vojsko hluboko do Západní pouště, aby zachytil libyjské nájezdníky pod velením Hirkepty, syna Sobkova. Egyptské síly po překonání mírného odporu nepřátelský oddíl zcela zdecimovaly a rozprášily. Tento střet nebyl izolovaným incidentem, ale součástí širšího tlaku libyjských kmenů, které se v období 20. dynastie pokoušely infiltrovat úrodnou nilskou deltu. Za vlády faraona Ramesse III. čelil Egypt neustálým hrozbám nejen ze strany "Mořských národů", ale právě i ze západu, kde sucho a hladomor nutili Libu hledat nová pastviště a zdroje na egyptském území. Khorenptiho tažení tak sloužilo jako jasná demonstrace síly, která měla odradit další kmenové náčelníky od podobných výpadů. Samotná lokalita Tjetanutjer, ačkoliv její přesná poloha zůstává předmětem archeologických debat, představovala strategický bod u jedné z klíčových oáz, které sloužily jako napajedla pro karavany. Khorenpti využil momentu překvapení a znalosti terénu k tomu, aby Hirkeptovy muže vymanévroval v písečných dunách. Egyptská pěchota, podporovaná lučištníky, dokázala efektivně eliminovat libyjskou mobilitu dříve, než stačili nájezdníci zformovat pevnou obranu. Následky bitvy byly pro poražené Libu zdrcující. Podle dobových zvyklostí byly přeživší zástupy zajatců odvedeny do vnitrozemí Egypta, kde byli mnozí z nich usazeni v opevněných vojenských koloniích nebo nuceni sloužit v egyptské armádě jako žoldnéři. Hirkepta, syn Sobkův, zmizel z historických záznamů, což naznačuje, že buď padl přímo v boji, nebo skončil v potupném zajetí jako trofej vítězného generála. Vítězství u Tjetanutjeru zajistilo západní hranici říše na několik let, ovšem trvalý klid nepřineslo. Úspěch generála Khorenptiho byl sice oslavován na reliéfech chrámů, ale samotná existence takových bitev naznačovala postupnou erozi absolutní moci faraonů. Libyjský vliv v Egyptě se v následujících staletích nadále prohluboval, až nakonec vyvrcholil nástupem libyjských dynastií na samotný egyptský trůn o několik století později.