Bitva na řece Yser: Zastavení německého přívalu Bitva na řece Yser se odehrála mezi 16. a 31. říjnem 1914 během kampaně známé jako „závod k moři“ v první světové válce. Střetnutí na řece Yser umožnilo belgické armádě udržet si poslední kousek území ve Flandrech a zabránilo Německému císařství v dobytí zbývajících pěti procent Belgie, které dosud nebyly v jeho rukou. Průběh bitvy Poté, co 9. října opustila obranu Antverp, stáhla se belgická vojska podél pobřeží ke kanálu Yser mezi městy Nieuwpoort a Diksmuide. Zde zaujala pozice na vysokých náspech tyčících se nad okolní nížinou. Německá 4. armáda zahájila útok v naději, že prorazí k životně důležitým přístavům v kanálu La Manche, především k Boulogne a Calais. V zápalu nejtěžších bojů nařídil 25. října belgický král Albert I. ženistům otevřít zdymadla. Jakmile voda zaplavila rozsáhlou oblast, německé jednotky byly nuceny ustoupit, aby se vyhnuly utonutí. Belgičanům tak zůstal v držení pobřežní pás jejich vlastního území, který si udrželi po celou dobu války. Strategické obětování krajiny Rozhodnutí zaplavit poldery nebylo jen vojenským manévrem, ale aktem zoufalství i geniálního odhodlání. Pro Belgičany to znamenalo obětovat vlastní úrodnou půdu a domovy živlu, aby zastavili nepřítele. Inženýři využili složitý systém kanálů a stavidla v Nieuwpoortu k tomu, aby proměnili krajinu v neprostupné bahniště. Tato „vodní hradba“ se stala nepřekonatelnou překážkou pro německé těžké dělostřelectvo a pěchotu, čímž se fronta v tomto sektoru na dlouhé čtyři roky prakticky zmrazila. Král voják a národní morálka Role krále Alberta I. v této bitvě upevnila jeho pověst „krále rytíře“. Na rozdíl od mnoha jiných panovníků té doby zůstal Albert se svými vojáky přímo v první linii, v onom posledním nezaplaceném cípu země. Jeho přítomnost v zákopech u Yseru se stala symbolem belgického odporu a jednoty. Skutečnost, že belgická armáda nebyla zcela vytlačena ze svého území, měla nesmírný psychologický význam pro morálku národa i pro legitimitu belgické vlády v exilu. Život v bahně a mlze Podmínky na březích Yseru patřily k nejtvrdším na celé západní frontě. Kvůli vysoké hladině podzemní vody nebylo možné kopat hluboké zákopy, a tak se vojáci museli spoléhat na nadzemní valy z pytlů s pískem. Neustálá vlhkost, prosakující slaná voda a všudypřítomné bahno způsobovaly vojákům vážné zdravotní potíže, včetně tzv. zákopové nohy. I v těchto nehostinných podmínkách však belgičtí vojáci, podporovaní francouzskými námořními střelci a britským námořnictvem, udrželi linii, která se stala severní kotvou spojenecké obrany. Odkaz bitvy pro moderní Belgii Dnes je oblast kolem řeky Yser protkána památníky, z nichž nejvýznamnější je monument krále Alberta I. v Nieuwpoortu a věž IJzertoren v Diksmuide. Bitva u Yseru není vnímána pouze jako vojenské vítězství, ale jako zakládající mýtus moderní belgické identity, kde se protnulo hrdinství jednotlivců s krutou realitou totální války. Každoroční vzpomínkové akce připomínají, že právě zde se „malá a statečná Belgie“ odmítla podrobit přesile a navždy změnila průběh Velké války. Galerie Belgický útok u Yseru