Bitva u pyramid: Střet epoch v písku pouště Bitva u pyramid (21. července 1798) představovala jeden z klíčových střetů francouzských revolučních válek. Odehrála se u vesnice Embabeh na předměstí Káhiry, kde se dvacetitisícová francouzská armáda pod velením Napoleona Bonaparta postavila přesile 25 000 mamlúků vedených Murad-bejem a Ibrahim-bejem. Francouzi využili ničivou sílu svého dělostřelectva a kartáčových střel proti útočící pěchotě i jízdě. Klíčem k vítězství se staly pěchotní čtverce (tzv. kary), o které se vlny mamlúcké kavalérie tříštily za cenu obrovských ztrát. Murad-bej se zbytkem svých sil uprchl do Horního Egypta, čímž Napoleonovi otevřel brány Káhiry. Bitva naplno odhalila vojenský a politický úpadek Osmanské říše a stala se jedním z nejslavnějších symbolů Napoleonova triumfu. Legendární projev a psychologická válka Před samotným vypuknutím vřavy pronesl Napoleon ke svým vojákům jeden ze svých nejslavnějších projevů. Ukázal k horizontu, kde se tyčily monumentální hrobky faraonů, a zvolal: „Vojáci, pamatujte, že z vrcholků těchto pyramid na vás shlíží čtyřicet století historie!“ Tento geniální rétorický obrat dodal unaveným francouzským oddílům, sužovaným horkem a žízní, pocit dějinného poslání. Pro Napoleona nebyl Egypt jen strategickým cílem, ale bránou k nesmrtelnosti, kterou hodlal dobýt po vzoru Alexandra Velikého. Taktika ocelových čtverců Francouzská taktika v této bitvě byla mistrovským dílem disciplíny. Bonaparte nechal zformovat obrovské duté čtverce, v jejichž středu bylo chráněno dělostřelectvo, zásoby a vědecký doprovod expedice (odtud slavný, byť možná apokryfní rozkaz: „Osli a učenci do středu!“). Když se nespoutaná, ale neorganizovaná mamlúcká jízda vrhla do útoku, narazila na neprostupnou hradbu bajonetů a koordinovanou palbu z mušket. Mamlúci, považovaní za jedny z nejlepších jezdců světa, byli masakrováni moderní evropskou válečnou mašinérií dříve, než se vůbec stihli dotknout nepřítele svými šavlemi. Kulturní a vědecký dopad Vítězství u pyramid nebylo jen vojenským úspěchem, ale také začátkem moderní egyptologie. Spolu s armádou totiž do Egypta dorazila „Komise věd a umění“ složená ze 167 vědců, inženýrů a umělců. Zatímco vojáci pacifikovali zemi, tito učenci dokumentovali památky, flóru a faunu. Právě během této kampaně byla objevena slavná Rosettská deska, která později Jeanu-Françoisovi Champollionovi umožnila rozluštit hieroglyfy. Francouzská přítomnost tak navždy změnila způsob, jakým Západ vnímal orientální historii. Trpké vítězství a konec snu Ačkoliv bitva u pyramid zajistila Francouzům kontrolu nad Káhirou, Napoleonova radost neměla dlouhého trvání. Pouhých několik dní po tomto triumfu zničil britský admirál Horatio Nelson francouzské loďstvo v bitvě u Abúkíru (bitva na Nilu). Napoleonova armáda tak zůstala odříznuta v Egyptě bez možnosti zásobování z Evropy. Z velkolepého tažení, které mělo ohrozit britské panství v Indii, se rázem stala past v písku. I přesto však legenda o vítězství pod stínem pyramid zůstala v Napoleonově životopise jedním z nejzářivějších bodů, který dláždil jeho cestu k císařskému trůnu. Galerie Francouzské dělostřelectvo u Pyramid