Bitva u Abúkíru: Námořní triumf, který zastavil Napoleona Bitva na Nilu (1.–3. srpna 1798) představovala zásadní námořní střet v rámci egyptského tažení během francouzských revolučních válek. Britská flota 15 lodí pod velením admirála Horatia Nelsona v ní drtivě porazila francouzské loďstvo Françoise-Paula Brueyse d'Aigalliers, které kotvilo v Alexandrijském zálivu u Abúkíru. Bitva byla vyvrcholením dramatické honičky ve Středozemním moři mezi Napoleonovou invazní flotou a Nelsonovými eskadrami. Britové se rozhodli zaútočit v mělkých pobřežních vodách a díky Nelsonově agresivní strategii „všehochuť“ (pell-mell) dokázali francouzskou linii rozdělit a sevřít do smrtící křížové palby. Admirál Brueys v bitvě zahynul a francouzská bilance byla tragická: 4 lodě zničeny, 9 zajato a 5 000 mrtvých či raněných. Britové naproti tomu neztratili jedinou loď a jejich ztráty činily jen asi 900 mužů. Toto rozhodné vítězství odřízlo Bonaparteho v Egyptě a podnítilo evropské mocnosti k vytvoření nové koalice proti Francii. Noc, kdy vzplál Orient Samotný průběh bitvy byl neobyčejně dramatický, zejména proto, že Nelson zaútočil v podvečer, což bylo v tehdejší námořní taktice velmi riskantní. Britské lodě vpluly mezi francouzskou linii a pobřeží, čímž Francouze zcela zaskočily – ti totiž očekávali útok pouze z volného moře a neměli děla na straně ke břehu připravená k boji. Vrcholem hrůzy byl výbuch francouzské vlajkové lodi L'Orient. Exploze jejích zásob střelného prachu byla tak kolosální, že rázová vlna dočasně zastavila palbu obou stran a trosky lodi dopadaly do moře ještě několik minut poté. Napoleonova past v písku Strategické důsledky bitvy byly pro Napoleona katastrofální. Přestože na souši vítězil, bez podpory námořnictva se jeho elitní armáda ocitla v izolaci. Egypt, který měl být odrazovým můstkem pro útok na britskou Indii, se stal pro francouzské vojáky zlatou klecí. Nelsonovo vítězství fakticky předalo vládu nad Středozemním mořem do rukou britskému Královskému námořnictvu, což byla dominance, kterou si Británie udržela po celé další století. Vědecký odkaz uprostřed války Zajímavým vedlejším efektem bitvy byl osud Napoleonovy vědecké expedice. Spolu s armádou totiž do Egypta přicestovaly desítky vědců, historiků a inženýrů (tzv. savants). Ačkoliv byla komunikace s Francií po bitvě u Abúkíru přerušena, tito učenci pokračovali v práci, která vedla k objevení Rosettské desky a zrodu moderní egyptologie. Britové nakonec po kapitulaci Francouzů v Egyptě většinu těchto nálezů zabavili, což je důvod, proč dnes Rosettská deska spočívá v Britském muzeu v Londýně a nikoliv v pařížském Louvru. Zrod legendy o Nelsonovi Pro Horatia Nelsona znamenal Abúkír definitivní potvrzení jeho statusu národního hrdiny. Jeho schopnost improvizace a ochota ignorovat zavedená pravidla boje z něj učinily postrach francouzského námořnictva. Tato bitva byla jakousi předehrou k jeho nejslavnějšímu triumfu u Trafalgaru o sedm let později. Vítězství u Nilu navíc ukázalo ostatním evropským státům, zejména Rakousku a Rusku, že Napoleon není neporazitelný, což vedlo k vytvoření druhé koalice a prodloužení válečných konfliktů, které utvářely mapu moderní Evropy.