Bitva u Tamwah Bitva u Tamwah se odehrála v roce 1188 př. n. l. mezi armádami starověkého Egypta a Danunů (jedním z kmenů „Mořských národů“) během rozsáhlých nájezdů těchto mořských plenitelů ve východním Středomoří. Kolem roku 1188 př. n. l. propadali egyptští vojenští velitelé panice. Stali se svědky doposud největšího pobřežního nájezdu, který svou intenzitou připomínal totální invazi. Města, vesnice, posvátná místa i obchodní stanice byly vypáleny a srovnány se zemí. Komunity, které přežily, přetékaly uprchlíky, kteří hořce plakali a křičeli hněvem proti „mořským démonům“, kteří jim zničili životy. Několik cizích kmenů zformovalo desítky mocných armád s cílem napadnout osady po celém východním Středomoří. Tyto „Mořské národy“ vyslaly „velkou vlnu“ proti říši Chetitů, Kanaánu a Egyptu. V létě roku 1188 př. n. l. začaly invazní flotily Mořských národů ohrožovat samotné srdce Egypta. Danunský vojevůdce Stratichos vplul do Nilu, minul Mennefer (Memfidu) a přímo ohrožoval Střední Egypt. V reakci na to egyptský generál Penefy z Abdju, bojující pod praporem faraona Ramesse III. vůbec poprvé, vedl své vojsko po proudu Nilu, aby Stratichovu nebezpečnou flotilu zastavil. Obě armády se střetly na břehu u Tamwah v dnešním guvernorátu Gíza, jižně od Menneferu v místě, kde se Nil prudce stáčí. Bojiště se soustředilo kolem centrálního skalního útvaru (svědecké hory). Hlavní část egyptské armády obcházela pravou stranu hory, zatímco Penefyho válečné vozy se přesunuly k levé straně, aby ohrozily týl danunského vojska. Hlavní egyptské síly vylákaly jádro nepřátelské armády k útoku na úbočí kopce. Danunské jednotky sestupovaly z kopce v zástupech, čehož Egypťané využili, obklíčili je z křídel a rozdrtili. Mezitím egyptské vozy sváděly potyčky s danunským zadním vojem a bránily mu v zapojení do hlavní bitvy. Ačkoliv vozy utrpěly těžké ztráty kvůli nepřátelským střelcům, dokázaly nepřítele rozptylovat dostatečně dlouho na to, aby hlavní egyptský voj zlomil odpor Danunů a začal pronásledovat prchající válečníky. Následoval masakr. I oslabené egyptské vozy se otočily, aby vpadly do zad prchajícím Mořským národům. Zbývajících 623 Arathových mužů bylo dostiženo a pobito v následné operaci, která stála Egypťany dalších 341 životů. Galerie Zahájení bitvy: Prvotní formování šiků. Střet armád: Obě vojska se k sobě přibližují v údolí Nilu. Egyptský postup: Disciplinovaný postup faraonovy pěchoty. Tlak Danunů: Nájezdníci postupují přes trosky zničených egyptských vozů. Vítězný útok: Egyptské vozy pronásledují rozprášené zbytky Danunů. Historický kontext a geopolitické dopady Vítězství u Tamwah představovalo pro Ramesse III. klíčový moment, který upevnil jeho autoritu v raných letech jeho vlády. Egypt se v této době nacházel v obležení ze všech stran – kromě Mořských národů musel čelit i tlaku libyjských kmenů ze západu. Úspěšné odražení Danunů u Tamwah ukázalo, že egyptská vojenská mašinérie je stále schopna efektivní obrany, pokud dokáže využít terénu a koordinovat různé složky vojska, zejména kombinaci masivní pěchoty a mobilních válečných vozů. Strategický význam lokality Tamwah Výběr místa střetu u Tamwah nebyl náhodný. Zatáčka Nilu a přítomnost centrálního skalního útvaru umožnily generálu Penefymu rozdělit bojiště na dvě části a eliminovat tak početní výhodu Danunů. Tím, že Egypťané kontrolovali vyvýšená místa a využili kopcovitého terénu k rozbití sevřených formací nepřítele, donutili nájezdníky bojovat v podmínkách, které svědčily spíše organizované pravidelné armádě než sice udatným, ale méně disciplinovaným kmenovým bojovníkům. Osud Danunů po porážce Porážka u Tamwah neznamenala úplné zmizení Danunů z historie, ale zásadně oslabila jejich schopnost operovat v oblasti nilské delty. Část zajatců byla podle dobových zvyklostí pravděpodobně začleněna do egyptské armády jako žoldnéři, což byla běžná praxe, jakou Egypt řešil nedostatek vlastních lidských zdrojů po krvavých konfliktech. Tento paradox – kdy se včerejší nepřátelé stávali dnešními obránci hranic – se stal pro pozdní Novou říši typickým rysem. Archeologické stopy a odkaz I když je přesná lokalizace bojiště u dnešní Gízy stále předmětem diskusí, nálezy zbytků bronzových zbraní a keramiky egejského typu v této oblasti naznačují intenzivní vojenskou aktivitu v období 12. století př. n. l. Bitva u Tamwah zůstává v análech zapsána jako jeden z mnoha „zázraků na Nilu“, které oddálily kolaps egyptské civilizace v době, kdy se okolní mocnosti, jako byla Chetitská říše nebo Mykény, nenávratně hroutily pod náporem chaosu doby bronzové.