Bitva u Saint-Quentin (10.–27. srpna 1557) byla významnou bitvou italské války v letech 1551–1559. Španělská armáda se skládala z několika národních kontingentů: španělské jednotky tvořily asi 10 % celkové habsburské armády a bitvu údajně vyhrála převážně nizozemská armáda pod velením nešpanělských velitelů, vévody savojského a hraběte z Egmontu. Španělské jednotky v armádě však byly velmi kvalitní, což přispělo k jejich vítězství. Armáda francouzského konstábla Anne de Montmorency byla přemožena početnější španělskou armádou a pohled na bojiště vyvolal u španělského krále Filipa II. trvalou nechuť k válce. Odmítl využít své výhody a místo toho se stáhl do španělských Nizozemí na severu.