Bitva o Š'-lou (Shilou) Bitva o Š'-lou byla střetnutím v rámci druhé čínsko-japonské války, které se odehrálo v srpnu 1937 na hranicích provincií Šan-si a Šen-si. Proti sobě zde stanula Císařská japonská armáda a čínská Rudá armáda. Japonské vojsko, které procházelo dlouholetým precizním výcvikem, nasadilo přímo na bojiště tři obrněné divize a další dvě ponechalo v záloze. Proti nim stál pouze jeden čínský pěší pluk a velitelství. Čínští komunisté byli v beznadějné situaci a v jednom ze svých prvních významných střetů s Japonci během této války utrpěli drtivou porážku. Strategický kontext a technologická převaha Japonská ofenzíva v srpnu 1937 byla součástí širší snahy o rychlé ovládnutí severní Číny a pacifikaci odporu dříve, než se čínské síly stihnou zkonsolidovat. Nasazení obrněných divizí v oblasti Š'-lou demonstrovalo drtivou technologickou převahu Japonska. Zatímco čínští vojáci disponovali převážně lehkými zbraněmi a jejich logistika se opírala o partyzánské metody, japonské velení sázející na doktrínu rychlého postupu využívalo plné synergie mechanizovaných jednotek a dělostřelecké podpory. Taktika Rudé armády pod tlakem Čínská Rudá armáda, v této fázi války formálně reorganizovaná do 8. pochodové armády v rámci sjednocené fronty s Kuomintangem, se u Š'-lou ocitla v defenzivě, na kterou nebyla připravena. Tradiční mobilní taktika „udeř a uteč“, kterou komunisté úspěšně používali v občanské válce, selhávala proti moderní manévrové válce vedené Japonci. Absence protitankových zbraní znamenala, že čínské jednotky mohly jen stěží čelit postupu japonských tanků, což vedlo k rychlému rozbití jejich obranných linií. Důsledky pro čínský odpor Porážka u Š'-lou posloužila komunistickému vedení jako tvrdá lekce o povaze moderní konvenční války. Mao Ce-tung a jeho generálové po tomto střetu začali klást ještě větší důraz na protahovanou lidovou válku a vyhýbání se přímým bitvám velkého rozsahu. Místo čelních střetů se zaměřili na infiltrace za nepřátelské linie, kde mohli využívat členitý terén provincií Šan-si a Šen-si k narušování japonských zásobovacích tras, čímž eliminovali výhodu japonské těžké techniky. Historický odkaz bitvy Ačkoliv je bitva o Š'-lou v globálním měřítku druhé světové války často přehlížena, v regionálním kontextu jde o klíčový moment. Ukázala brutalitu japonského postupu do vnitrozemí a zároveň odhalila hlubokou technologickou propast mezi válčícími stranami. Pro čínskou stranu se bitva stala symbolem obětavosti tváří v tvář jisté porážce a pomohla upevnit narativ o hrdinském odporu, který byl později klíčový pro politickou legitimitu komunistické strany v poválečném období.