Bitva o Saigon

Po rozdělení Vietnamu v roce 1955 byl katolický a antikomunistický vietnamský politik Ngo Dinh Diem vybrán Spojenými státy, aby vedl Jižní Vietnam, zatímco Severní Vietnam byl ovládán komunistickým vůdcem Viet Minh Ho Chi Minhem. Zatímco Severní Vietnam obnovoval své zdevastované území, zpustošené první indočínskou válkou, Jižní Vietnam se ocitl v anarchii, protože náboženské armády převzaly kontrolu nad několika provinciemi na jihu a francouzský zločinecký syndikát Binh Xuyen převzal kontrolu nad Saigonem. Císař Bao Dai udělil Binh Xuyen licenci k ovládání národní policie, ale premiér Ngo Dinh Diem jim nařídil, aby se vzdali a podřídili se státní kontrole, v naději, že upevní svou moc v Jižním Vietnamu a získá vojenskou pomoc USA (která byla nedávno přerušena prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem kvůli nestabilitě v regionu). Když Binh Xuyen odmítl, Diem nařídil 27. dubna tvrdý zásah. V poledne 28. dubna byla velká část města zaplavena boji dům od domu, což donutilo tisíce civilistů vyrazit do ulic, kde mnoho z nich zahynulo v křížové palbě. První den bojů bylo zabito 300 bojovníků. Ministr zahraničí John Foster Dulles však pozastavil kroky směřující k nahrazení Diema a Eisenhower čekal na výsledek bojů, ignorujíc varování J. Lawtona Collinse, že bitva v Saigonu by mohla vyvolat občanskou válku. Po 48 hodinách bojů získala převahu jihovietnamská armáda a do 2. května měla jihovietnamská vláda navrch poté, co obsadila kasino Le Grand Monde a střední školu Petrus Ky, dvě hlavní opěrné body gangu Binh Xuyen. Vůdce Binh Xuyen Le Van Vien byl nucen uprchnout do Paříže se svými neprávem nabytými zisky, zatímco zbytky Binh Xuyen byly pronásledovány do delty Mekongu poblíž kambodžských hranic. Diem poté vyhlásil referendum, které zmanipuloval tak, aby získal 98,2 % hlasů, zrušil císařskou vládu Bao Dai a založil republiku s sebou jako prezidentem.