Bitva u Prostki
Bitva u Prostki se odehrála 8. října 1656 mezi armádami Polska-Litvy a Krymského chanátu a aliancí Švédska a Braniborska-Pruska. Poláci dosáhli úplného vítězství a zajali zrádného prince Boguslawa Radziwilla.
Na konci léta 1656 opustila švédská a braniborská vojska Varšavu a ustoupila na severozápad. Polsko-litevští velitelé se poté rozhodli napadnout Pruské vévodství, které se od roku 1656 spojilo se Švédskem. Polní hetman Wincenty Korwin Gosiewski a tatarský generál Subhan Ghazi Agha vedli v říjnu 1656 armádu 8 000 vojáků (včetně 2 000 Tatarů) přes řeku Narew a pochodovali směrem k Lycku (Elk). Pruský velitel princ Georg Friedrich z Waldecku soustředil své 3 500 mužné síly poblíž Wasoszu a připojila se k němu 800 mužná jezdecká jednotka Boguslawa Radziwilla z Rajgrodu.
Ráno 8. října se nepřátelské armády setkaly u Prostkenu (Prostki). Tataři čelili pruským posilám poblíž Lycku, zatímco Litevci nalákali hlavní pruskou armádu přes řeku předstíraným ústupem. Když hlavní litevské síly zaútočily na Prusy, Waldeck nařídil ústup za řeku, což Tatarům umožnilo překročit Elk a zaútočit na německý tábor. Radziwillova jednotka byla zcela zničena a kníže zajat, zatímco Waldeck a 500 jeho vojáků uniklo, zatímco Tataři a Litevci plenili pruský tábor. Protože kurfiřt Fridrich Vilém Braniborský i nadále odmítal opustit Švédy, Poláci vyplenili jihovýchodní cíp Pruska, než se vrátili na Litvu a Krym.