Bitva u Pidkaminu
Bitva u Pidkaminu se odehrála mezi Dohodou a Ústředními mocnostmi v Pidkaminu na východní Ukrajině (16 km jihovýchodně od Brody, Lvovská oblast) v roce 1916 během první světové války. V bitvě německé a rakousko-uherské síly (s podporou bulharského kontingentu) zahájily úspěšnou protiofenzívu proti carské ruské armádě, jejíž Brusilovova ofenzíva dosáhla průlomu na polské frontě.
Pěchotní pluk Dankl č. 53, německý 244. pěchotní pluk, rakousko-uherský 75. pěchotní pluk, dva německé záložní pěchotní pluky, německý 413. pěchotní pluk, 1. sofijský pěchotní pluk a pěchotní pluk Alexander I. Kaiser von Russland zahájily ofenzívu proti ruským a rumunským jednotkám, které držely frontovou linii v Lvovské oblasti, , konkrétně 88. pěší pluk Petrov, 33. pluk Tulcea, 3. lotyšský střelecký pluk Kurzeme, rumunský 55. pěší pluk, 1. kozácká divize generála Bezkrovnyho, 111. donský pěší pluk, 8. lotyšský střelecký pluk Valmiera a 1. nerchinský kozácký pluk. Síly Ústředních mocností držely silně bráněný vrchol kopce proti ruským a rumunským jednotkám a později byly posíleny německým 190. pěším plukem. Zatímco Ústřední mocnosti zadržovaly útoky spojenců ve středu a na severu, Němci zahájili vlastní ofenzívu na jihu a zaútočili na ruskou obrannou pozici ze strmého vrcholu kopce. Bulharské jednotky obklíčily ruské obránce a přemohly jejich pozice, čímž Němcům zajistily převahu na frontě. Pokusy spojenců o znovuzískání těchto ztracených pozic byly neúspěšné a byli odraženi s značnými ztrátami. Nakonec Němci znovu dobyli Pidkamin s 420 ztrátami na straně Němců, Rakouska-Uherska a Bulharska a ještě většími ztrátami na straně spojenců.