Bitva u Olizonu
Bitva u Olizonu byla významnou bitvou mezi fthijským vládcem Achillem a amazonskou královnou Penthesileou v roce 1194 př. n. l. během trojské války. Penthesileina amazonská armáda přistála v Thesálii, aniž by vyhlásila válku Fthii, ale opakované akce Penthesileiných agentů proti městu Olizon a výstavba pevnosti jižně od města přesvědčily Achilla, že její armáda tam zůstane a ohrozí jeho plány plout na východ do Anatolie. Posílen posádkou Olizonu Achilles zaútočil a zničil Penthesileinu armádu a krátce nato zlikvidoval její zbytky, čímž její hordy zcela vyhladil.
Pozadí
Od únosu Heleny v roce 1204 př. n. l. až po řeckou invazi do Anatolie v roce 1194 př. n. l. se napětí mezi Trójou a Achájci stupňovalo, protože obě strany se připravovaly na válku. Král Agamemnón postupně sestavil koalici v Aulidě, zatímco řeckí králové řešili domácí záležitosti (často dobýváním neposlušných sousedů) a princové a spojenci Tróje potlačili sousední hrozby v Anatolii (například dravé Frygy) a připravovali se na řecké invaze. Achilles z Fthie využil této doby k zničení nepřátelských Ellopů, než dobyl Euboii a Thessalii a učinil z Fthie velmoc v Egejském moři. Ve stejné době se Amazonky sjely do Troje ze dvou směrů: migrující horda Penthesilei prošla Thrákií bez úmyslu se usadit, zatímco usazené Amazonky Hippolyty si vybudovaly významnou oporu v jihozápadní Anatolii a na okolních ostrovech. Hippolytina armáda se přesunula přes Egejské moře a dobyla Marathon v Attice, čímž ohrozila Athény, kdysi domov amazonského úhlavního nepřítele Thesea. Zatímco Hippolyta vyrovnávala účty s králem Menestheem, Penthesilea se rozhodla eliminovat Achilla, čímž připravila půdu pro konečnou bitvu mezi nejmužnějším mužem Řecka a nejsilnější ženou Asie.
Když loďstva Hektora z Troje a Aenease z Dardanie začala sužovat jižní Řecko, Penthesilea a její horda se vydaly na moře, zastavily se na ostrovech Gioura a Alonnisos v souostroví Sporady, obepluly Skopelos a vpluly do Pagasetického zálivu, v podstatě vnitrozemského moře Tesálie ovládané Fthianem. V té době Achilles právě dokončil boj proti Dórovi a narychlo pochodoval se svou armádou na jihovýchod směrem k Olizonu, aby zabránil Penthesilei v překvapivém útoku. Penthesilea však promarnila svou výhodu tím, že nechala svou armádu tábořit jižně od města a vyslala agenty, aby sabotovali obranu Olizonu. To dalo Achillovi čas pochodovat na poloostrov Pelion a postavit se Penthesilei jižně od Olizonu. Achilles formálně vyhlásil válku ženským vetřelcům, než jeho armáda – posílená posádkou Olizonu – zaútočila.
Bitva
Penthesilea, zaslepená válečným šílenstvím, se rozhodla bojovat s Fthijci, místo aby uprchla zpět do zálivu a opustila Řecko. Její armáda byla znevýhodněna terénem; několik skalnatých kopců jí bránilo v postupu v linii a donutilo ji vybrat si trasu, kterou zaútočí. Achilles soustředil své síly v centrální mezeře, zatímco jeho levé a pravé křídlo obsadilo další mezery a ohrožovalo křídlo Amazonek. Penthesilea reagovala podobně, shromáždila své síly uprostřed a zaútočila na Achillovu hlavní jednotku. Když to Amazonky udělaly, fthijské křídlo se přiblížilo a odstrčilo přední voj, který nasadila na křídla. Achillovi centauři (barbaři na koních) způsobili těžké ztráty Penthesileiným prchajícím lovkyním, zatímco fthijská pěchota na křídle se přiblížila k zadní části Amazonek. Penthesileina armáda se ocitla v pasti a její stateční válečníci byli pobiti. Penthesilea sama byla zraněna v souboji s Achilleem na voze a její armáda se brzy rozpadla. Zbytky její armády, vedené Klymenem, byly pronásledovány až do Paleo Trikeri a pobity, čímž byla poražena její horda a odstraněna její hrozba pro Thesálii v Achillově první bitvě s trojskými spojenci.