Bitva o Old Baldy
Bitva o Old Baldy (neboli horu Hill 266) představuje jednu z nejbrutálnějších epizod korejské války. Střetli se v ní vojáci Spojených států a Kolumbie, bojující pod vlajkou OSN, proti čínským jednotkám, které strategický vrchol okupovaly. Série pěti střetů o kótu, jíž Američané kvůli dělostřelectvem zničené vegetaci přezdívali „Starý holohlavec“, začala útokem sil OSN na hřeben hory. Po urputných bojích se jim sice podařilo vrchol ovládnout, ale vzápětí byli vytlačeni masivním čínským protiúderem. Teprve další rozsáhlá ofenzíva sil OSN o měsíc později přinesla v této vyčerpávající bitvě úspěch.
Strategický význam a pekelná krajina Kóta 266 nebyla jen anonymním bodem na mapě; tvořila klíčový uzel v obranné linii, který poskytoval dominantní výhled do okolního údolí a na přístupové cesty. Intenzita ostřelování během roku 1952 a 1953 byla tak drtivá, že z kopce zmizel veškerý porost i ornice. Zůstala jen hromada kamení a prachu, která se v deštivém počasí měnila v hluboké bahno, což vojákům obou stran nesmírně ztěžovalo pohyb i budování zákopů. Kolumbijská odvaha v mrazivých horách Významným a často opomíjeným prvkem této bitvy byla účast kolumbijského praporu (Batallón Colombia). Pro kolumbijské vojáky šlo o křest ohněm v extrémních podmínkách, na které nebyli ze své domoviny zvyklí. Navzdory drsnému klimatu a neúprosnému tlaku čínské lidové dobrovolnické armády prokázali kolumbijští vojáci neobyčejnou statečnost, zejména při obraně pozic pod přímou dělostřeleckou palbou, čímž si vysloužili uznání svých amerických spojenců. Čínská taktika „Lidských vln“ Čínské velení vsadilo na svou osvědčenou taktiku nočních útoků a početní převahy. Boje o Old Baldy byly charakteristické tím, že pozice často měnily majitele během několika hodin. Čínští vojáci využívali propracovaný systém tunelů a bunkrů, které je chránily před ničivou silou letectva OSN. Boj zblízka s bajonety a granáty v nepřehledném terénu rozrytém krátery byl pro obě strany psychicky i fyzicky likvidační. Odkaz krvavého kopce Bitva o Old Baldy se stala symbolem statické, opotřebovávací války, která charakterizovala poslední fázi konfliktu před podepsáním příměří v Pchanmundžomu. Přestože síly OSN nakonec kontrolu nad kótou v určitých fázích získaly, cena za toto vítězství byla v poměru k územnímu zisku astronomická. Dodnes je tato bitva připomínána jako důkaz nesmyslnosti i hrdinství v konfliktu, který rozděluje korejský poloostrov až do současnosti.