Bitva u Nechsechy Bitva u Nechsechy byl vojenský střet mezi Starověkým Egyptem a kmenem Denyenů (jedním z tzv. „Mořských národů“), který se odehrál podél toku Nilu v roce 1191 př. n. l. Generál faraona Ramesse III. jménem Senefy, kterému se podařilo bleskově obnovit armádu po krvavé bitvě u Sais, vypátral a zcela zničil malou nájezdnickou skupinu Denyenů vedenou Aulzou, synem Cura. Vítězství u Nechsechy nebylo pouhou náhodou, ale výsledkem Senefyho strategické geniality. Zatímco se zbytek Egypta stále vzpamatovával z chaosu invaze Mořských národů, Senefy využil znalosti místního terénu v deltě Nilu. Denyenové, zvyklí na boj na otevřeném moři nebo v širokých pobřežních pláních, se ocitli v pasti mezi rákosím a zrádnými rameny řeky, kde jejich lehké lodě nemohly manévrovat proti egyptským válečným vozům operujícím z břehů. Samotný střet byl sice rozsahem menší než velké bitvy té doby, ale jeho brutalita byla příznačná pro celé období krize pozdní doby bronzové. Senefyho vojska uplatnila taktiku „spálené země“, čímž odřízla Aulzovy muže od zásobování. Denyenští válečníci, vyčerpaní hladem a neustálými přepady egyptských lučištníků, byli nakonec obklíčeni v zátoce, která se podle dobových pramenů zbarvila krví tak intenzivně, že ji místní obyvatelé po generace nazývali „Rudým ramenem“. Pro faraona Ramesse III. měla tato porážka Aulzovy družiny obrovský politický význam. Sloužila jako jasný vzkaz ostatním kmenům Mořských národů, že Egypt není oslabeným obrem, ale mocností schopnou rychlé regenerace. Generál Senefy byl za své zásluhy odměněn zlatem a jeho jméno bylo vytesáno do chrámových zdí v Medínit Habu, kde je oslavován jako „lev, který vyčistil Nil od mořské pěny“. Důsledky bitvy u Nechsechy se projevily i v následujících desetiletích. Úplné vyhlazení této nájezdnické skupiny vedlo k dočasnému uklidnění severních hranic, což Egyptu poskytlo drahocenný čas na opevnění klíčových přístavů. Ačkoliv se Mořské národy později vrátily v ještě větších počtech, Senefyho vítězství zajistilo, že egyptská identita a vojenská tradice přežily jeden z nejtemnějších momentů tehdejšího světa.