Bitva u hory Ajloun
Bitva u hory Ajloun se odehrála v roce 1204 př. n. l., kdy válečný náčelník Retjenu Irsu porazil útočící šekemskou armádu poblíž hory Ajloun.
V letech 1205 až 1204 př. n. l. syrský válečný vůdce Irsu dobyl kanaánské městské státy Damašek a Sakka a sjednotil tak pod svou vládou většinu východní Sýrie. Poté se zaměřil na dobytí Šekemu a Ammonu na jihu. Irsu vyhlásil válku králi Zimridovi a poté vedl 1 500 vojáků do dnešního Jordánska, kde však zjistil, že ammonská posádka je příliš silná, než aby s ní mohl bojovat. Irsu se spokojil s vypleněním kanaánské základny a nájezdy na venkov, v naději, že vyláká šekemského generála Abdmelqarta do bitvy. Abdmelqart a král Zimrida spojili síly a vyrazili na sever, aby zaútočili na početně slabší armádu Retjenu. Irsu se stáhl k úpatí hory Ajloun, kde na něj Šekemité zaútočili. Tam jeho stateční válečníci, jejichž touha po krvi zajistila, že se nikdy nevzdají, odolávali na obou křídlech, zatímco střed jeho armády prorazil šekemitskou linii a zmasakroval jejich přední voj. Střed se pak rozdělil na dvě části, přičemž každá z nich ulevila křídlům a obklíčila a zmasakrovala útočníky ze Šekemu. Křídla Retjenu utrpěla těžké ztráty, ale dokázala vydržet dost dlouho na to, aby se vývoj bitvy obrátil ve prospěch Irsua. I když Irsu zvítězil, jeho armáda byla těžce zkrvavena, a tak se stáhl do Sakky, aby bránil město před potenciální následnou invazí Šekemů.