Bitva u Mizochu

Bitva u Mizochu se odehrála 3. září 1655, kdy byla švédská karavana napadena a zničena armádami Polska a Litvy.

V srpnu 1655 zachytili vojáci plukovníka Andrzeje Kmicice zprávu ruského cara Alexeje Švabského králi Švédska Karlu X. Gustavovi, v níž byly popsány plány Švédska na útok na polská města a pevnosti. Jerzy Wisniewski doručil dopis králi Janu II. Kazimírovi na hradě v Lodži, ale dopis přišel příliš pozdě. Švédové již zpustošili polská území a šlechta a magnáti změnili svou loajalitu a jeden po druhém přísahali věrnost Karlovi Gustavovi, který jim slíbil velké svobody a výhody. Mezitím si ruští a litevští magnáti přáli oddělit se od společenství a vytvořit vlastní království. Král Jan Kazimír pověřil Wisniewského, aby zajal švédského vojáka a odvezl ho do Lodže k výslechu.

Večer 3. září 1655 se Wisniewski připojil ke Stanislavovi Liantskoronskému a polské hlídce při útoku na švédskou karavanu jihovýchodně od hradu Dubensk (Dubno). Švédové byli uvězněni v rokli a byli pobiti v příkopu. Wisniewski zajal jednoho ze švédských vojáků a přivedl ho ke králi Janu Kazimírovi, který se dozvěděl, že Švédové obsadili Krakov i Varšavu. Jan Kazimír rozhodl, že jeho věrné pluky budou bojovat až do poslední kapky krve.