Bitva u Marsy
Bitva u Marsy (305 př. n. l.) byla bitvou v rámci válek diadochů mezi Thráckým královstvím a Antigonidskou říší. Thrákové pod vedením Zipera z Kabyle porazili makedonskou antigonidskou armádu Bolona z Soluně a bitva znamenala pro Antigona menší neúspěch během jeho invaze do Makedonie a Řecka.Pozadí
V roce 306 př. n. l. oblehlo Antigonovské impérium nezávislé řecké ostrovní město Rhodos. S pomocí Ptolemaia a Ptolemaického impéria (Egypt) se Rhodos ubránilo a porazilo Antigonovce. Ptolemaios byl Rhodany pojmenován „Soter“ („zachránce“) a Antigonus Jednooký byl nucen přehodnotit svou strategii. Tato porážka mu však nezabránila v invazi do Řecka a ohrožení Makedonie, a tak vedl obrovskou armádu z Malé Asie do Řecka. Království Thrace, vedené Lysimachem, bojovalo za obranu svých zemí před Antigonovci, jejichž invaze do Řecka ohrožovala Thráky. S armádou 914 vojáků se thrácký generál Ziper z Kabyle postavil proti 474 antigonovským vojákům Bolona z Thessaloniky v bitvě, která měla rozhodnout o osudu Thrace.
Bitva
Bitva mezi oběma armádami, která se odehrála v thráckých podhůřích u Marsa (dnešní Haskovo v Bulharsku), byla důležitá, protože pokud by Thráci prohráli, Antigonovci by mohli Lysimacha rozdrtit. Thrácká armáda, složená z falangových kopiníků, čelila armádě milicionářských hoplitů. Ziper pronesl inspirativní řeč, ve které řekl, že ačkoli je nespokojený s tím, že budou bojovat před snídaní, po vítězství se budou moci najíst.
Antigonovci přešli do ofenzívy proti zdi thráckých kopí namířených na ně zpoza obrovských štítů, přičemž jako první zaútočila jejich doprovodná jízda. Byli snadno poraženi, protože byli jezdci čelící svým nejobávanějším nepřátelům, kopiníkům. Poté dorazila makedonská pěchota a falangy se střetly. Nakonec zvítězili Thráci, protože jejich peltasté a lučištníci stříleli na Makedonce, kteří bojovali s thráckými kopiníky. V bitvě bylo zabito 612 Antigonidů a 29 Thráckých, což vedlo k vítězství Thráckých.
Následky
Antigonidova armáda Bolona z Tesaloniky byla zničena a Antigonus nebyl schopen dobýt Thrákii. Pokračoval však v tažení až do své smrti v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l., kde se Lysimachos, Ptolemaios a Seleukos spojili a zničili jeho armádu.