Bitva u Inčonu
Bitva u Inčonu (15.–19. září 1950) byla amphibious invasion a bitva korejské války, ve které invazní síly OSN čítající 75 000 vojáků a 261 námořních plavidel překvapily Korejskou lidovou armádu a uštědřily jí drtivou porážku. Inčchon byl zlomovým bodem v rané fázi války, protože Severokorejci byli poprvé donuceni k ústupu, čímž skončila řada jejich vítězství.V měsících po začátku korejské války severokorejské síly zatlačily americkou a jihokorejskou armádu zpět do oblasti Pusan na jihu poloostrova a obsadily jihokorejské hlavní město Soul. Síly OSN se podařilo odrazit několik prudkých severokorejských útoků na perimetr a generál OSN Douglas MacArthur naplánoval masivní protiútok proti severokorejským silám. Velká invazní flotila měla zahájit obojživelnou invazi do Jižní Koreje daleko od perimetru Pusan, čímž by odřízla severokorejské síly na jihu a uzavřela jejich zásobovací trasy. Od 10. do 15. září flotila bombardovala Wolmido a Inchon, přičemž město Inchon bylo z velké části nechráněné. Od 15. do 19. září proběhlo vylodění, přičemž MacArthur vedl riskantní útok v extrémně nepříznivém terénu. Kvůli dezinformacím šířeným Američany severokorejské velení očekávalo invazi v Gunsanu, a tak invazní síly OSN zaskočily síly KPA. Síly OSN se podařilo potlačit severokorejský odpor, což umožnilo dopravit zásoby a posily do Koreje přes předmostí v Inchonu. Brzy poté se síly z Pusan Perimeteru vymanily z obklíčení a připojily se k vyloděným silám v Inchonu. Spojené síly OSN pak pokračovaly v postupu na Soul.