Bitva o Gunung Tasik Bitva o Gunung Tasik se odehrála v roce 2010, kdy agent CIA Rico Rodriguez zlikvidoval základnu Panauanské armády v lokalitě Gunung Tasik. Během této operace se mu podařilo zajistit vzorky chemických látek pro polovojenskou organizaci známou jako Reapers. Povstalci ze skupiny Reapers pověřili Rodrigueze úkolem zcizit ampule se specifickými chemickými komponenty z tamní výzkumné stanice. Vzhledem k extrémně nestabilním vlastnostem těchto látek bylo nezbytné udržovat je v neustále zmraženém stavu. Rodriguez infiltroval základnu seskokem s padákem, pomocí výbušnin ochromil klíčovou infrastrukturu a vyzvedl vzorky z laboratoře. Následně se bleskovým přesunem dostal do vesnice Pekan Buah Melambak, kde drahocenný náklad předal dříve, než se stačil vlivem okolní teploty vypařit. Strategický význam a dopad operace Útok na Gunung Tasik nebyl pouze loupeží chemikálií, ale především demonstrací síly. Základna v horách sloužila jako jeden z hlavních pilířů kontroly diktátora Pandaka „Baby“ Panaye nad severním regionem. Rodriguezovým zásahem došlo k totální destrukci komunikačních věží a palivových nádrží, což efektivně odřízlo místní posádku od zbytku armády na několik týdnů. Tento chaos umožnil frakci Reapers upevnit svůj vliv v okolních džunglích. Pro samotného Rodrigueze, přezdívaného „Škorpion“, představovala tato mise rutinní, leč vysoce riskantní ukázku jeho operačních schopností. Použití háku a padáku v členitém horském terénu mu umožnilo obejít většinu pozemních hlídek a zaútočit přímo na srdce komplexu. Výbuchy, které následovaly po odpálení zásobníků s plynem, byly údajně viditelné i z pobřežních měst, což podkopalo morálku vládních vojsk. Získané chemické vzorky měly pro Reapers nevyčíslitelnou hodnotu. Jejich vůdce, Bolo Santosi, plánovala tyto komponenty využít k vývoji pokročilých výbušnin, které by dokázaly prorazit i nejtěžší pancéřování armádních vozidel. Tato technologická výhoda se později ukázala jako klíčová při obléhání dalších strategických bodů na ostrově, čímž se pomalu začala hroutit Panayova absolutní moc. Zánik základny Gunung Tasik zůstává v análech panauanského odboje jako bod zlomu. Místní obyvatelstvo, dříve utlačované neustálou přítomností hlídek, začalo po této události otevřeně sympatizovat s povstalci. Pro armádu šlo o ostudnou porážku, kterou se státní propaganda snažila maskovat jako „průmyslovou nehodu“, avšak ohořelé trosky v horách vyprávěly obyvatelům Panau zcela jiný příběh.