Bitva u Gibeonu

Velké město Gibeon uzavřelo mír s invazními Izraelity, což vedlo k tomu, že král Adonizedek z Jebusu, Hoham z Hebronu, Piram z Jarmutu, Japhia z Lachisu a Debir z Eglonu uzavřeli spojenectví proti Gibeonu a Izraelitům. Gibeonité požádali Jozueho o pomoc a Jozue vyrazil z Gilgalu se svou celou armádou, aby čelil armádě pěti králů. Jozueho armáda zaujala pozice na svahu Bet-choronu a čekala až do východu slunce, než překvapila Amorejce. Amorejci byli oslepeni sluncem a byli pobiti, přičemž Izraelité na ně házeli obrovské kameny až k Azekě; více jich zemřelo od krupobití než od meče. Pět králů bylo donuceno uprchnout do jeskyně v Makkedě a Jozue nařídil svým mužům, aby k ústí jeskyně naváleli velké kameny, aby uvěznili vládce. Přeživší z amoritských armád uprchli do opevněných měst a Jozue později nechal krále propustit a přikázal svým mužům, aby jim dali nohy na krk. Poté nechal všech pět mužů pověsit na stromy a byli pohřbeni ve stejné jeskyni. Jozue téhož dne dobyl Makkedu, zabil jejího krále a povraždil všechny její obyvatele. Brzy následovala Libna a král Horam z Gezeru a jeho celá armáda byli Izraelity povražděni, když se pokoušeli pomoci Lachišu. Z Lachišu Jozue pokračoval s celým Izraelem do Eglonu, kde téhož dne dobyl město a povraždil všechny jeho obyvatele. Následoval Debir a jeho král byl pověšen. Díky těmto vítězstvím se celé horské území, Negev, nížiny a svahy dostaly do rukou Izraelitů.