Bitva u Gibeonu

Po smrti izraelského krále Saula v bitvě u hory Gilboa v roce 1055 př. n. l. nastoupil na trůn jeho syn Iš-bošet. Bývalý vůdce banditů David však byl již dříve pomazán Samuelem za krále a říkalo se, že Bůh poslal Davida do Hebronu v Judsku, kde byl pomazán za krále nad kmenem Judským. Mezitím Saulův velitel Abner vzal Iš-bošeta do Mahanaimu a učinil ho králem nad Gileádem, Ašuri, Jezreelem, kmenem Efraim, kmenem Benjamín a celým Izraelem. Po dvou letech navrhl Ish-boshethův vojenský velitel Abner Davidovu generálovi Joabovi, aby nechali některé mladé muže vstát a bojovat před nimi u rybníka Gibeon, přičemž každou stranu mělo reprezentovat dvanáct mužů. V Helkath Hazzurim byli Abner a Izraelité poraženi Davidovými muži a ztratili 360 mužů, zatímco David ztratil 20. Abner při útěku zabil Asahela, bratra Joába a Abišaje. Joáb zastavil své pronásledovatele, až když se ho Abner zeptal, zda si uvědomuje, že válka povede k hořkosti, a Abner vedl své muže přes Arabah, překročil Jordán a dorazil do Mahanaimu. Joáb shromáždil celé své vojsko a pochodoval do Hebronu, kde začala pětiletá občanská válka, která skončila až vraždou Abnera v Hebronu a zavražděním Iš-bošeta jeho vlastními pobočníky v roce 1048 př. n. l.