Bitva u Fehmarnu

Bitva u Fehmarnu byla námořní bitvou Torstensonovy války, která se odehrála v roce 1644 mezi švédsko-nizozemským loďstvem a královským loďstvem Dánska.

V červenci 1644 ohrožovali císařští generálové Matthias Gallas a Melchior von Hatzfeldt švédského generála Lennarta Torstensona z jihovýchodu a Vestfálsko na jihozápadě, což donutilo Torstensona ponechat velení v Jutsku na Carlovi Gustafu Wrangelovi, zatímco on sám se přesunul na jih, aby čelil Němcům. Gallasovy jednotky trpěly nedostatkem zásob a on se obával, že Švédové překročí Labe; mezitím byl Von Hatzfeldt přesunut na jih. Opatrnost, kterou císařští velitelé uplatňovali, se jim vymstila, protože Švédsko se spojilo s Holanďany a jejich spojené námořnictvo porazilo flotilu dánského krále Kristiána IV. a tím ochromilo dánské námořnictvo. Dánové si po bitvě uvědomili, že Švédové mají naprostou námořní převahu, což připravilo půdu pro uzavření smlouvy z Bromsebro 13. srpna 1645.