Bitva u Emar

Bitva u Emaru byla svedena mezi Canaanite armádami Retjenu a Emar v roce 1203 př. n. l.

Po expanzi z dnešního východu Sýrie a do západní Sýrie, Jordánsko, a Západní břeh, vládce Retjenu, Irsu, poslal svého generála Elhu sever dobýt Emar, městský stát uzavřený do války s Elhu využil tohoto rozptýlení a zajal Tešub ještě před pochodem na hlavní město Emar. Král Arhalba of Emar a jeho armáda pochodovala k obraně jeho hlavního města a připojila se k posádce při útoku na nájezdníky z Retjenu. V následující bitvě Emarité zaútočili na armádu Retjenu z obou stran, ale Retjenu levé křídlo odrazilo posily Emaritů, protože Retjenu pravé křídlo předstihlo hlavní Emaritánské síly a pomohlo s jejich zničením. Obě strany utrpěly těžké ztráty v krvavém zápase, který nakonec vyústil v rozhodující vítězství Retjenu. Arhalba byla zabita a posádka značně oslabena, což umožnilo Retjenu silám dobýt město útokem a zdolat jeho 156 zbývajících obránců (vedených Tabnit) se 101 vlastními ztrátami. Irsu pokračoval v uzavření míru s uprchlým králem Emarite Teshupa, který byl ponechán, aby si našel vlastní domovinu.

Gallery