Bitva o Dau Tieng: Peklo v sloní trávě Bitva o Dau Tieng byla jedním z ostrých střetů vietnamské války, který se odehrál 24. srpna 1968 v blízkosti kambodžských hranic s Jižním Vietnamem. Tento incident se stal symbolem houževnatosti malých jednotek čelících drtivé přesile během dozvuků ofenzívy Tet. Dne 23. srpna přepravilo 19 vrtulníků 1. a 2. četu na novou přistávací zónu nedaleko Kambodže, v koridoru mezi městy Cu Chi a Tay Ninh. Úkolem amerických Rangerů bylo zablokovat prapor severovietnamské armády (NVA), který se pokoušel uniknout přes hranice. K posílení necelých 150 mužů pod velením kapitána Vincenta Okamota byla přidělena četa mechanizované pěchoty, tři obrněné transportéry (APC) a jeden tank. Američané strávili celý den budováním obrany – kladli miny Claymore a natahovali trojité prstence žiletkového drátu. Peklo propuklo 24. srpna ve 22:00. NVA zahájila masivní minometné ostřelování, které okamžitě vyřadilo z provozu všechna americká obrněná vozidla. Nad bojištěm se rozzářily světlice a odhalily desítky nepřátelských vojáků valících se skrze vysokou sloní trávu. Výbuchy granátů Vietcongu vytvořily v žiletkovém drátu dva průchody a hrozilo, že Američané budou přečísleni. V kritické chvíli Okamoto vyrazil k zasaženému transportéru, vyprostil mrtvého střelce a pálil z kulometu, dokud mu nedošla munice. Poté se přesunul k druhému a následně ke třetímu vozidlu, přičemž pokaždé vyprázdnil jejich zásobníky do útočících vln. Boje byly tak intenzivní a blízké, že Američané nakonec házeli nevybuchlé komunistické granáty zpět na útočníky. K ránu se síly NVA a Vietcongu stáhly do Kambodže a odnesly většinu svých padlých. Ačkoliv Okamoto ztratil třetinu své roty, za své hrdinství obdržel Kříž za mimořádné zásluhy (Distinguished Service Cross). Strategický kontext: Oblast "War Zone C" Oblast Dau Tieng nebyla vybrána náhodou. Nacházela se v srdci strategického regionu známého jako "War Zone C", což byla hlavní infiltrační trasa pro severovietnamské jednotky proudící z Ho Či Minovy stezky v Kambodži směrem k Saigonu. Kontrola nad touto oblastí byla klíčová pro zamezení doplňování zásob a čerstvých sil nepřátel. Bitva u Dau Tieng byla součástí širší snahy amerického velení narušit logistické zázemí NVA, které se po neúspěšné ofenzívě Tet snažilo přeskupit v bezpečných zónách za hranicemi. Psychologický dopad a noční boj Noční střet u Dau Tieng demonstroval brutalitu partyzánské války v džungli, kde technologická převaha často ustupovala chaosu boje zblízka. Pro vojáky 25. pěší divize, ke které jednotka patřila, byla tato noc zkouškou ohněm. Absence vizuálního kontaktu v hustém porostu, přerušovaná pouze záblesky světlic, vytvářela klaustrofobní atmosféru. Skutečnost, že Američané museli sahat po nepřátelských granátech, aby udrželi obranou linii, svědčí o absolutním vyčerpání zásob i kritickém nedostatku času na přebíjení vlastních zbraní. Odkaz Vincenta Okamota Postava Vincenta Okamota dodnes rezonuje v americké vojenské historii. Okamoto, potomek japonských emigrantů, kteří byli během druhé světové války internováni v amerických táborech, se stal nejvíce vyznamenaným Američanem japonského původu z vietnamské války. Jeho odvaha u Dau Tieng nebyla jen aktem sebezáchovy, ale taktickým rozhodnutím, které zachránilo zbývající muže před úplným vyhlazením. Po návratu z Vietnamu se stal úspěšným soudcem a do konce života zůstal hlasem veteránů, kteří se museli vyrovnávat s traumaty z bojů v džungli. Důsledky pro taktiku "Search and Destroy" Bitva u Dau Tieng byla také ukázkovým příkladem limitů taktiky "Najdi a znič" (Search and Destroy). Přestože Američané dokázali ubránit své pozice a způsobit nepříteli těžké ztráty, nedokázali zabránit NVA v ústupu do bezpečného útočiště v Kambodži. Tento fakt frustroval americké polní velitele a postupně vedl k politickým rozhodnutím, která v roce 1970 vyústila v kontroverzní invazi do Kambodže. Bitva tak nebyla jen izolovaným střetem, ale jedním z mnoha střípků, které měnily geopolitickou mapu celého konfliktu v jihovýchodní Asii.