Bitva u Coni (konec dubna 1796) byla bitvou francouzských revolučních válek. Oddíl francouzské Armee d'Italie o síle 1 028 mužů pod velením generála Jeana Seruiera zaútočil na sardinské město Coni (Cuneo) v Piemontu v severní Itálii na začátku italské kampaně, aby vyvinul tlak na Sardince, zatímco Napoleon Bonaparte vedl tažení proti Svaté říši římské. Francouzi čelili 1 228 sardinským vojákům Michele Colliho a kontingentu 66 rakouských vojáků, kteří zbyli po jednom z nedávných Napoleonových vítězství. Francouzská jízda zaútočila na pravé křídlo Sardinců, čímž je přitáhla na východ, a francouzské pravé křídlo se otočilo doleva, aby rozdrtilo sardinské jednotky, z nichž mnohé tvořili ozbrojení měšťané. Na pravém křídle Francouzi zahájili bajonetový útok proti bojujícím sardinským jednotkám, místo aby se zapletli do zdlouhavé přestřelky v lese, a Sardinci byli přemoženi. Sardinci byli donuceni kapitulovat a oblast Cuneo připadla Francii.