Bitva u Atotonilco
Bitva u Atotonilca: Soumrak povstánĂ Cristeros Bitva u Atotonilca, která se odehrála 2. ÄŤervna 1929 v mexickĂ©m státÄ› Jalisco, byla jednĂm z poslednĂch a nejvĂ˝znamnÄ›jšĂch stĹ™etĹŻ války Cristeros. Mexická federálnĂ kavalĂ©rie, jednajĂcĂ na základÄ› informacĂ od armádnĂho informátora infiltrovanĂ©ho v Ĺ™adách povstalcĹŻ, obklĂÄŤila základnu generála Enriqueho Gorostiety pĹ™Ămo v mÄ›steÄŤku Atotonilco. Následovala masivnĂ pĹ™estĹ™elka, bÄ›hem nĂĹľ se Gorostieta a jeho jezdci pokusili prostĹ™Ălet ulicemi a uniknout z obklĂÄŤenĂ. FederálnĂ ostrostĹ™elci rozmĂstÄ›nĂ na stĹ™echách však nemilosrdnÄ› likvidovali prchajĂcĂ rebely, kteřà pĹ™i Ăşstupu utrpÄ›li těžkĂ© ztráty. OsudnĂ˝m se generálovi stal zásah z hradeb, kterĂ˝ usmrtil jeho konÄ›. Gorostieta byl nucen pokraÄŤovat pěšky, ale u nedalekĂ©ho potoka jej dostihli dva armádnĂ stĹ™elci a na mĂstÄ› ho zabili. Jeho smrt de facto znamenala konec organizovanĂ©ho odporu. MuĹľ, kterĂ˝ nevěřil, ale velel Smrt Enriqueho Gorostiety byla pro hnutĂ Cristeros paradoxnĂ tragĂ©diĂ. Gorostieta nebyl náboĹľenskĂ˝m fanatikem; byl to profesionálnĂ voják a agnostik, kterĂ©ho si katoliÄŤtĂ rebelovĂ© najali pro jeho brilantnĂ strategickĂ© schopnosti. Dokázal roztřÚtÄ›nĂ© partyzánskĂ© skupiny pĹ™emÄ›nit ve skuteÄŤnou armádu, která byla schopna ÄŤelit federálnĂm jednotkám. Jeho ztráta pouhĂ© tĹ™i tĂ˝dny pĹ™ed oficiálnĂm podepsánĂm mĂrovĂ˝ch dohod (Arreglos) zanechala povstalce bez charismatickĂ©ho vĹŻdce v tu nejmĂ©nÄ› vhodnou chvĂli. Jalisco: Srdce odporu Lokalita Atotonilco nebyla vybrána náhodou. Stát Jalisco byl centrem hnutĂ Cristeros, regionem s hlubokou katolickou tradicĂ a silnĂ˝m odporem proti sekulárnĂm reformám prezidenta Plutarca ElĂase Callese. MĂstnĂ obyvatelstvo rebely masivnÄ› podporovalo, coĹľ armádÄ› ztěžovalo postup. PrávÄ› proto byla infiltrace a následná eliminace velenĂ v Atotonilcu povaĹľována za klĂÄŤovĂ˝ ĂşspÄ›ch vládnĂch sil, kterĂ˝ mÄ›l definitivnÄ› zlomit morálku venkovskĂ©ho obyvatelstva. KrvavĂ˝ odkaz války AÄŤkoliv bitva u Atotonilca a následná smrt Gorostiety urychlily diplomatickĂ© Ĺ™ešenĂ konfliktu, rány v mexickĂ© spoleÄŤnosti zĹŻstaly otevĹ™enĂ© po celá desetiletĂ. Válka si vyžádala odhadem 250 000 obÄ›tĂ na obou stranách. Mnoho Ĺ™adovĂ˝ch bojovnĂkĹŻ Cristeros se po sloĹľenĂ zbranĂ stalo terÄŤem msty ze strany státnĂch sloĹľek, coĹľ vedlo k dalšà vlnÄ› násilĂ a nedĹŻvÄ›ry vĹŻÄŤi centrálnĂ vládÄ›, která v nÄ›kterĂ˝ch částech Jalisca pĹ™etrvává dodnes. Cesta k usmĂĹ™enĂ Dnes je Atotonilco a celá oblast Los Altos de Jalisco mĂstem, kde se na události roku 1929 vzpomĂná s hrdostĂ i pietou. Postava Enriqueho Gorostiety byla v poslednĂch letech rehabilitována v populárnĂ kultuĹ™e (napĹ™Ăklad ve filmu Hranice odvahy), a bitva je vnĂmána jako tragickĂ˝ vrchol konfliktu mezi svobodou vyznánĂ a státnĂ autoritou. Bitva u Atotonilca tak nezĹŻstala jen vojenskou poznámkou pod ÄŤarou, ale stala se symbolem konce jednĂ© z nejkrvavÄ›jšĂch kapitol mexickĂ˝ch dÄ›jin.