Aydınlı Mehmet Bey: Architekt egejské moci Aydınlı Mehmet Bey (1273–1334) byl zakladatelem a prvním vládcem (sultánem) anatolského knížectví Aydınidů (Aydınoğulları). Svému lidu vládl v letech 1308 až 1334, kdy položil základy státu, který se brzy stal postrachem křesťanských mocností ve Středomoří. Jeho nástupcem se stal jeho slavný syn Umur Bey. Životopis Narodil se roku 1273 v Anatolii do sunnitské turecké rodiny a svou kariéru zahájil jako ambiciózní vojevůdce ve službách Rúmského sultanátu. Když se centrální moc Seldžuků pod tlakem Mongolů a vnitřních rozbrojů zhroutila, Mehmet Bey nepromarnil příležitost. Na západě Anatolie vybudoval vlastní nezávislou dynastii a přetvořil své panství (beylik) v námořní velmoc, která ovládala vody Egejského moře. Zemřel v roce 1334 a zanechal po sobě prosperující stát. Vzestup na troskách impéria Mehmet Bey byl mistrem strategie v chaosu. Poté, co dobyl území, která dříve náležela Byzantské říši – včetně strategického města Birgi, které učinil svým hlavním sídlem – začal systematicky budovat infrastrukturu svého státu. Nešlo mu jen o vojenskou expanzi; Birgi se pod jeho vládou proměnilo v kulturní a náboženské centrum, kde vzkvétala islámská vzdělanost a architektura. Jeho Velká mešita (Ulu Cami) v Birgi stojí dodnes jako memento jeho zbožnosti a estetického cítění. Zrození egejské flotily Co odlišovalo Mehmeta Beyho od ostatních anatolských vládců (bejeů), byla jeho vize ovládnout moře. Pochopil, že bohatství západní Anatolie nelze ochránit bez silného loďstva. Začal budovat loděnice v přístavech jako Ayasuluk (dnešní Selçuk u Efesu), čímž přímo ohrozil obchodní trasy Benátčanů a Janovanů. Tímto krokem definoval politiku svého rodu na další desetiletí a připravil půdu pro svého syna Umura, který se později stal jedním z nejproslulejších admirálů své doby. Správa a náboženská tolerance Ačkoliv byl Mehmet Bey pevný ve své sunnitské víře, projevoval značnou pragmatičnost při správě dobytých území s početnou řeckou křesťanskou populací. Podporoval obchod a zemědělství, což vedlo k ekonomickému rozkvětu regionu. Export fíků, bavlny a hedvábí z údolí řeky Menderes plnil pokladnici knížectví a umožňoval financovat nákladná vojenská tažení i velkolepé stavby. Jeho vláda je historiky vnímána jako období stability po bouřlivém pádu Seldžuků. Odkaz zakladatele Když Mehmet Bey v roce 1334 vydechl naposledy, zanechal po sobě pět synů. Přestože tradice často velela rozdělit území mezi všechny dědice, Mehmet dokázal zajistit relativně hladké předání moci Umurovi, jehož vojenský génius následně proslavil jméno Aydınidů po celé Evropě. Mehmetův hrob v Birgi zůstává poutním místem a připomínkou muže, který dokázal přetavit úpadek jedné říše v úsvit nové, ambiciózní dynastie.