Augustus Manlius Pius Augustus Manlius Pius (narozen 241 n. l.) byl legionářem římské armády pocházející z Illyrika, který sloužil v legiích císaře Aureliána během krize třetího století. V roce 274 n. l. se účastnil rozhodující porážky galského císaře Tetrica I. v bitvě u Châlons. Pius patřil k takzvaným „illyrským mečům“, generaci houževnatých vojáků z dunajských provincií, kteří se stali páteří římské obnovy. Do služby vstoupil v době, kdy byla říše rozvrácena vnitřními uzurpátory a neustálými nájezdy barbarů. Jako řadový legionář prošel tvrdým výcvikem a díky své disciplíně a oddanosti Aureliánovi se brzy stal součástí elitních oddílů, které doprovázely císaře na jeho bleskových taženích za znovusjednocením rozbitého impéria. Během bitvy u Châlons, která se odehrála na polích dnešní Champagne, stál Pius v předních liniích. Podle dobových pramenů byla vřava mezi Aureliánovými veterány a galskými legiemi jednou z nejkrvavějších v celém 3. století. Traduje se, že právě Manlius Pius byl v čele útoku, který prolomil střed nepřátelské formace poté, co Tetricus I. tajně vyjednal svou kapitulaci a opustil své vlastní vojsko. Za svou statečnost v tomto boji byl Pius údajně vyznamenán stříbrným náhrdelníkem (torques), symbolem vojenských zásluh. Po vítězství u Châlons a následném triumfu v Římě, kde Aurelián oslavoval titul Restitutor Orbis (Obnovitel světa), byl Pius převelen k ochraně nově budovaných hradeb italské metropole. Jeho zkušenosti z Illyrika byly využity při výcviku nových rekrutů, které učil taktice boje proti germánským Alamanům. Ačkoliv se o jeho pozdějším životě dochovalo jen málo záznamů, nápisy nalezené v blízkosti moderního města Sirmium naznačují, že se po odchodu z aktivní služby mohl vrátit do své rodné provincie jako vážený veterán. Odkaz Augusta Manlia Pia slouží historikům jako archetyp neúnavného římského vojáka, díky kterému impérium přežilo svou nejtemnější hodinu. Jeho životní příběh ilustruje transformaci římské armády z tradiční defenzivní síly na vysoce mobilní a loajální údernou jednotku, která pod vedením schopných císařů dokázala oddálit pád Říma o další staletí.