Asukai Naofusa byl kjótský policista a oddaný stoupenec císařské frakce, který se aktivně zapojil do bojů během války Bošin. V únoru roku 1868 se zúčastnil klíčového dobytí Ósackého hradu, čímž napomohl k pádu hlavní bašty tokugawského šógunátu v západním Japonsku. Jako muž zákona v Kjótu, které bylo tehdy centrem politických intrik, stál Naofusa v první linii střetu mezi starým feudálním řádem a rodící se moderní érou Meidži. Bitva o Ósacký hrad nebyla pouze vojenským střetnutím, ale silným symbolickým momentem. Hrad, který kdysi vybudoval Tojotomi Hidejoši a později ovládli Tokugawové, představoval po staletí nedobytnou sílu šógunátu. Když Naofusa a další pro-císařští bojovníci vtrhli do jeho bran, nezískali jen strategický bod, ale zasadili psychologický úder poslednímu šógunovi, Tokugawovi Jošinobuovi, který z hradu uprchl směrem k Edu. Role kjótských policistů, jako byl Naofusa, byla v tomto období velmi specifická. Zatímco jednotky Šinsengumi chránily zájmy šógunátu, muži na opačné straně barikády museli operovat v nebezpečném prostředí plném špionáže a pouličních potyček. Naofusovo zapojení do války Bošin svědčí o tom, že i řadoví úředníci a vykonavatelé zákona byli strženi vlnou nacionalismu a touhou po navrácení moci do rukou císaře Mucuhita. Po pádu Ósaky pokračovala válka Bošin dál na sever, ale pro Naofusu a jeho spolubojovníky v Kansai znamenalo toto vítězství definitivní upevnění moci nové vlády v regionu. Úspěch v této operaci umožnil císařským vojskům zformovat stabilní zázemí pro následné tažení na Edo. Příběh Asukaie Naofusy tak zůstává malým, ale důležitým střípkem v mozaice revolučních změn, které během několika málo let proměnily Japonsko z izolované feudální země v moderní světovou mocnost.