Ariosto Ranallo: Hrdina od Asiaga Ariosto Ranallo (narozen 1877) byl italský voják, který sloužil v Královské italské armádě (Regio Esercito) během první světové války. V roce 1916 se zúčastnil krvavých střetů v rámci bitvy u Asiaga, známé také jako „Trestná výprava“ (Strafexpedition). Ranallův osud byl pevně spjat s nehostinným terénem vápencových plošin v severní Itálii. Jako voják středního věku – v době vypuknutí nejprudších bojů mu bylo téměř čtyřicet let – patřil k mužům, kteří museli prokázat mimořádnou psychickou i fyzickou odolnost. Bitva u Asiaga nebyla jen soubojem muže proti muži, ale především bojem s krutou přírodou, nedostatkem zásob a ničivou dělostřeleckou palbou Rakousko-uherska. V květnu 1916 se Ariosto ocitl přímo v cestě masivní rakouské ofenzívě, která měla za cíl prorazit italské linie a vpadnout do pádské nížiny. Ranallova jednotka čelila drsné realitě zákopové války v horách, kde se zákopy často nekopaly do hlíny, ale musely se s nesmírným úsilím tesat přímo do skály. Každý dělostřelecký granát, který dopadl do jejich blízkosti, proměnil okolní kámen v nebezpečné projektily, což jen zvyšovalo počet zraněných. Navzdory počátečnímu tlaku nepřítele a ztrátě strategických pozic na náhorní plošině Sette Comuni se Ranallo a jeho spolubojovníci odmítli vzdát. Právě jejich houževnatost v klíčových momentech června 1916 umožnila italskému velení přisunout posily a rakouský postup definitivně zastavit. Pro muže jako Ariosto to znamenalo týdny strávené v mlze a chladu, kdy hranice mezi životem a smrtí závisela na pevnosti jejich postavení a štěstí. Příběh Ariosta Ranalla je ztělesněním osudů statisíců italských vojáků, kteří v horách u Asiaga zanechali své mládí i zdraví. Přestože historie často připomíná hlavně velká jména generálů, byli to právě tito řadoví vojáci, kteří svou obětí v roce 1916 zabránili katastrofálnímu průlomu a uchovali naději na konečné vítězství Itálie ve Velké válce.