Argo Ferrario: Newyorský dobrovolník v ohni občanské války Argo Ferrario (narozen 1837) byl vojákem v armádě Unie pocházejícím z New Yorku. V roce 1862, v době, kdy americká občanská válka nabírala na své největší brutalitě, se rozhodl narukovat do jednoho z newyorských miličních pluků. Jako mnozí mladí muži té doby, i on opustil rušné ulice Manhattanu a vyměnil civilní oděv za vlněnou modrou uniformu, aby se podílel na zachování jednoty Spojených států. Rok 1862 byl pro Unii kritickým bodem obratu. Po úvodním optimismu, že konflikt bude krátkou záležitostí, přišlo vystřízlivění v podobě krvavých bitev u Shilohu a Antietamu. Ferrario se připojil k vojsku v době, kdy prezident Lincoln zoufale volal po dalších dobrovolnících. Newyorské milice, do kterých Argo vstoupil, tvořily páteř obrany Severu a často se skládaly z imigrantů a dělníků, kteří vnímali boj proti konfederaci jako boj za svou novou vlast a ideály svobody. Život řadového vojáka v newyorském pluku nebyl jen o bitvách, ale především o nekonečných pochodech, špatné stravě a nemocech, které v táborech kosily muže častěji než nepřátelské kulky. Argo a jeho spolubojovníci museli čelit drsným podmínkám virginských kampaní, kde se disciplína milicí často střetávala s tvrdou realitou frontové linie. Právě tyto jednotky z „Empire State“ se však zapsaly do historie svou houževnatostí a odvahou při obraně strategických pozic. I když jméno Arga Ferraria nefiguruje v učebnicích vedle velkých generálů, jeho příběh reprezentuje tisíce „bezejmenných“ hrdinů, kteří tvořili dějiny. Jeho rozhodnutí narukovat v roce 1862 odráželo ducha tehdejšího New Yorku – města, které bylo hluboce rozdělené politickými názory, ale nakonec se stalo klíčovým zdrojem lidské síly a průmyslové kapacity, jež dovedla Unii k vítězství.