Arkádie: Srdce Peloponésu a kolébka mýtů Arkádie je hornatý region v centrální části poloostrova Peloponés v jižním Řecku. Arkáďané patřili k nejstarším kmenům starověkého Řecka a byli blízkými příbuznými domorodých Pelasgů. Svůj název odvodili od lovce Arkada, jenž se stal jejich králem. Přestože byla Arkádie vnitrozemskou oblastí bez vlastního loďstva, její bojovníci se účastnili trojské války – na břehy Tróady dorazili na lodích zapůjčených samotným králem Agamemnonem. Po dórské invazi kolem roku 1200 př. n. l. se neprostupné hory Arkádie staly kulturním útočištěm pro mykénskou civilizaci. Díky této izolaci zde přežíval mykénský jazyk, což vedlo ke vzniku specifického arkadocyperského dialektu. Region byl kdysi oslavován jako „obilnice Peloponésu“ pro svou bohatou zemědělskou produkci a proslul také jako domov Pana, boha nespoutané divočiny. V 5. století př. n. l. byla Arkádie známá vysokou produkcí pšenice, medu a chovem dobytka; tradovalo se, že ve městě Tegea žije více zvířat než lidí. Během peloponéské války se Arkádie pod vedením archonta Laga spojila se Spartou a Korintem. Později, v dobách thébské hegemonie, podpořil thébský generál Epameinóndás vznik Arkádského spolku, aby vyvážil moc Sparty, a založil město Megalopolis jako nové hlavní město regionu. V následujících staletích vliv Arkádie slábl, region se dostal pod nadvládu Makedonie a stal se členem Achajského spolku. Středověk přečkala Arkádie jako idylický, odlehlý kraj a v 19. století se stala jedním z klíčových center řecké války za nezávislost. Ve 20. století však oblast zasáhlo masivní vystěhovalectví do Ameriky, což vedlo k poklesu populace, která v roce 2011 čítala přibližně 87 000 obyvatel. Arkádie jako symbolický ráj Kromě své fyzické existence se Arkádie stala nesmrtelným symbolem v evropské kultuře. V literatuře a výtvarném umění představuje ideál tzv. „pastýřské idyly“ – místa, kde lidé žijí v dokonalém souladu s přírodou, daleko od shonu civilizace a politických intrik. Tento obraz zpopularizoval zejména římský básník Vergilius ve svých Zpěvech pastýřských (Bucolica). Latinská fráze „Et in Arcadia ego“ (I já jsem v Arkádii), která se objevuje na slavných malbách Nicolase Poussina, však připomíná, že i v tomto pozemském ráji je přítomna smrt. Duchovní odkaz a kult boha Pana Náboženský život starověké Arkádie byl hluboce spjat s její drsnou krajinou. Na rozdíl od Athén, kde vzkvétala filozofie a mramorové chrámy, v Arkádii přetrvávaly archaické kulty v posvátných hájích a jeskyních. Bůh Pan, s kozími rohy a kopyty, byl zosobněním této divoké, nezkrocené energie. Arkáďané věřili, že jejich hory jsou obydleny nymfami a dryádami, a mnohé z jejich rituálů měly kořeny v hlubokém pravěku, včetně temných legend o lykantropii (proměně v vlka) spojených s horou Lykaion. Architektonické dědictví: Chrám v Bassai Jedním z nejvýznamnějších historických pokladů regionu je chrám Apollóna Epikuria v Bassai, který se nachází v nadmořské výšce přes 1100 metrů. Tento chrám, navržený Iktinem (architektem Parthenónu), je unikátní tím, že v sobě spojuje dórský, iónský a vůbec nejstarší známý korintský sloup. Díky své izolaci v horách zůstal chrám po staletí ušetřen zkáze a dnes je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, přičemž jeho vnitřní vlys s výjevy z bojů s Amazonkami patří k vrcholům antického sochařství. Moderní Arkádie a udržitelný turismus Dnes se Arkádie transformuje z opuštěného venkova v centrum ekoturistiky a autentického řeckého života. Vesnice jako Stemnitsa nebo Dimitsana, zavěšené na strmých útesech nad soutěskou Lousios, lákají návštěvníky na svou kamennou architekturu a historické kláštery. Region se snaží oživit svou slavnou zemědělskou tradici produkcí kvalitního olivového oleje a vína, přičemž sází na klid a čistotu prostředí, které modernímu člověku nabízejí onen pověstný „arkádský klid“, jejž hledali již renesanční básníci. Galerie Poloha: Mapa umístění Arkádie v rámci Řecka. Arkádie v roce 428 př. n. l.: Historické rozdělení území v období klasického Řecka. Pobřeží Peloponésu: Výhled na moře z vysokohorských hřbetů Arkádie. Vnitrozemí Arkádie: Panoramatický pohled na divokou horskou krajinu.