Vítězný oblouk: Symbol francouzské slávy a národní paměti Vítězný oblouk (Arc de Triomphe) je neoklasicistní monument, který trůní na západním konci bulváru Champs-Élysées uprostřed náměstí Place Charles de Gaulle v Paříži. Jeho zrod inicioval císař Napoleon Bonaparte v roce 1806, aby oslavil své triumfální vítězství v bitvě u Slavkova a uctil památku francouzských vojáků padlých během revolučních a napoleonských válek. Základní kámen byl položen 15. srpna 1806. Položení základů trvalo dva roky, ale po restauraci Bourbonů se práce zastavily. Výstavba byla obnovena až za krále Ludvíka Filipa I. v roce 1833 a slavnostně dokončena 29. července 1836. Historie oblouku je protkána osudy velkých osobností. 15. prosince 1840 pod ním projely ostatky Napoleona I. při své cestě do Invalidovny a v noci 22. května 1885 zde bylo před pohřbem v Pantheonu vystaveno tělo spisovatele Victora Huga. Oblouk se stal dějištěm mnoha triumfálních přehlídek: od německé armády v roce 1871 po prusko-francouzské válce, přes vítězné francouzské vojsko v roce 1919, nacistický Wehrmacht v roce 1940 až po osvoboditelské jednotky spojenců v roce 1945. Od 11. listopadu 1920 odpočívá v jeho základech Neznámý vojín, symbolizující oběti obou světových válek. Právě zde se také rozhořel první věčný plamen v moderní Evropě od dob uhašení ohně Vestálek ve 4. století. Architektonický skvost a sochařská výzdoba Z vizuálního hlediska je Vítězný oblouk mistrovským dílem, které v sobě snoubí strohost antiky s bohatostí empírového dekoru. Fasádu zdobí čtyři monumentální sousoší, z nichž nejznámější je Odjezd dobrovolníků roku 1792, lidově nazývaný Marseillaisa. Toto dynamické dílo sochaře Françoise Rudea zachycuje personifikaci Svobody volající lid do zbraně. Na vnitřních stěnách oblouku jsou pak vytesána jména 660 generálů a názvy významných bitev, přičemž jména těch, kteří padli v boji, jsou podtržena. Urbanistické srdce Paříže Náměstí, v jehož středu oblouk stojí, se původně jmenovalo Place de l'Étoile (náměstí Hvězdy). Tento název nebyl náhodný – z kruhového objezdu se do všech stran rozbíhá dvanáct širokých bulvárů, které vytvářejí fascinující geometrický obrazec viditelný především z ptačí perspektivy. Tato urbanistická koncepce barona Haussmanna udělala z oblouku orientační bod, který propojuje historické centrum Paříže s moderní čtvrtí La Défense, kde se nachází jeho „mladší bratr“ – Velký oblouk (Grande Arche). Věčný plamen a rituál piety Každý večer v 18:30 se u hrobu Neznámého vojína odehrává pietní akt, při kterém je znovu rozdmýchán věčný plamen. Tento ceremoniál nebyl nikdy přerušen, a to ani během nacistické okupace. Plamen symbolizuje nehasnoucí vzpomínku na ty, kteří bojovali za svobodu Francie, a dodává místu hluboký duchovní rozměr, který kontrastuje s rušným turistickým životem na nedalekých Champs-Élysées. Výhled na metropoli Pro návštěvníky Paříže nabízí oblouk jednu z nejkrásnějších vyhlídkových teras ve městě. Po zdolání 284 schodů se otevře panoramatický výhled, který je mnohými považován za lepší než z Eiffelovy věže. Důvod je prostý: z vrcholu Vítězného oblouku máte Eiffelovu věž přímo před sebou jako na dlani, spolu s dokonalou symetrií pařížských bulvárů a bělostnou bazilikou Sacré-Cœur na obzoru. Oblouk tak zůstává nejen památníkem vojenské slávy, ale i oslavou francouzského citu pro krásu a řád.