Přestřelka u Vítězného oblouku Přestřelka u Vítězného oblouku se odehrála v roce 1942 během druhé světové války. Výsledkem této akce byl úspěšný atentát na německého generála Heinricha Lodera, provedený francouzským odbojem, čímž bylo učiněno přítrž jeho fanatickému pálení knih. Generál Loder nařídil zničení tisíců vzácných a neocenitelných svazků ve snaze očistit „zkorumpovanou kulturu“ „dekadentního francouzského národa“ v „ohních pravověrné čistoty“. Margot Bonnaire, vůdkyně odboje usilující o zachování francouzského kulturního dědictví, vyslala Seana Devlina, aby Lodera zlikvidoval přímo během veřejného pálení knih u Vítězného oblouku. Devlin se v přestrojení za německého vojáka vmísil do davu okupantů a zaujal pozici u levé strany oblouku. Zdejší průchod mu poskytl ideální výhled na Lodera, který právě z korby polopásového vozidla hřímal svou propagandu. Devlin na něj zahájil palbu, ale Loder první rány přežil a pokusil se z vozidla seskočit. V následné prudké přestřelce s německými vojáky jej Devlin definitivně zlikvidoval a po úspěšném atentátu se mu podařilo z oblasti uniknout. Loderova smrt výrazně oslabila schopnost nacistů systematicky útočit na francouzskou kulturu. Následky a odplata Bezprostředně po atentátu zachvátil okolí Vítězného oblouku chaos. Německé velení v Paříži, rozzuřené drzostí útoku na tak symbolickém místě, vyhlásilo okamžitý zákaz vycházení a zahájilo brutální razii v přilehlých čtvrtích. Ačkoliv se Devlinovi podařilo zmizet v labyrintu pařížských uliček, gestapo zatklo desítky civilistů jako rukojmí. Tato událost však paradoxně nesloužila k zastrašení obyvatel, ale stala se jiskrou, která zažehla nový plamen odporu. Zpráva o tom, že „Ir v barvách odboje“ skolil tyrana přímo pod národním symbolem Francie, se rozšířila jako lavina. Kulturní význam mise Pro Margot Bonnaire a její skupinu „Victoire“ nešlo pouze o odstranění vysoce postaveného důstojníka, ale o symbolickou záchranu duše národa. Loderovy hranice, ve kterých mizela díla Voltaira, Huga či Rousseaua, měly zlomit francouzského ducha. Zachování těchto knih a následná eliminace jejich ničitele zajistily, že i v dobách nejtemnější okupace zůstala kontinuita francouzského myšlení nepřerušena. Atentát ukázal, že kulturu nelze jednoduše spálit, pokud existují lidé ochotní za ni bojovat se zbraní v ruce. Taktický odkaz Seana Devlina Z vojenského hlediska byla operace u Vítězného oblouku mistrovskou ukázkou městského partyzánského boje. Devlin využil své znalosti terénu a schopnosti infiltrace, aby pronikl do jedné z nejstřeženějších zón ve městě. Útok z boku, využití momentu překvapení a rychlý ústup skrze připravené únikové cesty se staly vzorem pro další diverzní akce odboje. Němci byli nuceni po této zkušenosti posílit hlídky u všech památníků, což odčerpalo drahocenné jednotky z jiných frontových linií. Odkaz v kolektivní paměti I roky po skončení války zůstává přestřelka u Vítězného oblouku jedním z nejcitovanějších příběhů pařížského odboje. Sean Devlin, ač cizinec, se stal neformálním hrdinou Francie, symbolem solidarity mezi utlačovanými národy. Místo, kde padly poslední výstřely a kde generál Loder zaplatil za své barbarství, je dodnes připomínáno jako místo, kde se barbarská destrukce střetla s nezdolnou vůlí po svobodě a ochraně lidského vědění.