Alcibiades
Alcibiades (450 př. n. l. – 404 př. n. l.) byl významný athénský státník, řečník a generál během peloponéské války . Po neúspěchu sicilské výpravy v roce 413 př. n. l. uprchl do Sparty a stal se spartským vojenským poradcem. Po skončení války přešel na stranu Persie . V roce 404 př. n. l. byl zavražděn na příkaz Lysandra .Životopis
Alcibiades se narodil v Athénách v roce 450 př. n. l. jako syn významného generála Kleiniase a aristokratky Deinomache, potomka Ajaxe. Alcibiades byl školen v rétorice Sokratesem, ale byl známý svým neukázněným chováním; byl známý svým extravagantním chováním a nenasytným libido a měl trojky a čtyřky s muži i ženami. Sokrates mu zachránil život v bitvě u Potidaie v roce 432 př. n. l. a Sokrates ho znovu zachránil v bitvě u Deliu v roce 424 př. n. l.
Alcibiades se poprvé proslavil, když začal prosazovat agresivní athénské kroky po míru Nikiadově v roce 421 př. n. l., protože se urazil, že Sparťané se rozhodli jednat prostřednictvím Nikiada a ne jeho, kvůli jeho mládí. Alcibiades odsoudil Nicias za to, že nedokázal zajistit, aby Sparťané udělili Athéňanům plné a nezávislé vyjednávací pravomoci, ale později se spojil s Niciasem, aby odolali pokusům Hyperbola o jejich vyloučení, a přiměl lid, aby místo toho vyhnali Hyperbola. Podporoval masakr mužů z Melosu a zotročení žen a dětí v letech 416–415 př. n. l. a měl dítě s jednou ze zotročených žen.
V letech 415 př. n. l. se vyslovil pro vyslání výpravy na pomoc sicilskému městu Segesta proti Selinu, protože věřil, že tažení přinese Athénám více bohatství a rozšíří Delský spolek, stejně jako tomu bylo v případě řecko-perských válek. Velení výpravy bylo svěřeno Nikiovi, což Alcibiada rozhněvalo. Alcibiadovi političtí nepřátelé proti němu vznesli obvinění ze svatokrádeže poté, co byla nalezena zohavená socha boha, což Alcibiada donutilo uprchnout do Sparty. Působil jako strategický poradce a navrhoval nebo dohlížel na několik významných tažení proti Athénám. I ve Spartě si však Alcibiades nadělal mocné nepřátele a byl nucen uprchnout do Persie. Tam působil jako poradce satrapy Tissapherna, dokud ho jeho athénští političtí spojenci nepřivedli zpět. Poté několik let působil jako athénský stratég a v roce 411 př. n. l. podpořil oligarchický převrat. Alcibiades zvítězil nad Sparťany v bitvě u Abydosu téhož roku a o rok později po bitvě u Cyziku dobyl Cyzicus a několik dalších regionálních měst. V roce 409 př. n. l. obléhal Chalcedon a donutil jej uzavřít dohodu s Athéňany a v roce 408 př. n. l. se připojil k obléhání Byzance.
Po těchto úspěších se na jaře roku 407 př. n. l. vrátil do Athén, kde byl v Pireu uvítán jako hrdina. Všechna trestní řízení proti němu byla zrušena a obvinění z rouhání byla stažena. V roce 406 př. n. l. vyrazil z Athén s 1 500 hoplity a 100 loděmi, ale nepodařilo se mu dobýt Andros, než pokračoval na Samos. Jeho porážka v bitvě u Notia vedla k jeho odvolání z velení na příkaz jeho nepřátel a byl podruhé vyhoštěn.
Smrt
Po skončení peloponéské války v bitvě u Aegospotami překročil Alcibiades Hellespont a uchýlil se do Frýgie, kde se snažil zajistit si pomoc achajmenovského krále Artaxerxa II. z Persie proti Spartě. Satrap Farnabazos II. však na příkaz spartského generála Lysandra nechal Alcibiada zavraždit svými vojáky. Když se Alcibiades chystal vyrazit na perský dvůr, zjistil, že jeho sídlo je obklíčeno a zapáleno. Alcibiades byl nucen uprchnout s dýkou v ruce a byl zabit sprškou šípů.