Abraham
Abraham (2058 př. n. l. – 1883 př. n. l. podle tradiční biblické chronologie a 17. nebo 16. století př. n. l. podle některých sekulárních historiků) byl zakladatelem smlouvy židovského národa s Bohem, prototypem všech věřících v křesťanství a jedním z mnoha islámských proroků. Narodil se v Uru v rodině nomádů, kteří vyznávali semitské pohanství. Jako mladý muž začal pochybovat o skutečné existenci bohů svého otce. Ve věku 75 let byl Bohem povolán, aby opustil dům svého otce Teracha a usadil se v Kanaánu, který byl Abrahamovi a jeho potomkům zaslíben. Abraham koupil hrobku (Jeskyně patriarchů) v Hebronu, aby tam pohřbil svou ženu Sáru, a jeho dědic Izák se oženil s vlastní příbuznou; tyto dva činy vyloučily Kanaánce z jakéhokoli dědictví. Abraham se později oženil s Keturou a měl dalších šest synů, ale jeho syn Izák zdědil veškerý jeho majetek.