Ofenzíva haitských gangů v

29. února 2024 haitský premiér Ariel Henry odcestoval do Keni a podepsal dohodu, jejímž cílem bylo obejít dřívější rozhodnutí keňského nejvyššího soudu, který prohlásil operaci podporovanou OSN za zajištění bezpečnosti na Haiti za neústavní podle keňského práva. Téhož dne došlo k přestřelce na hlavním letišti země a v mnoha podnicích v Port-au-Prince a byly obsazeny dvě policejní stanice. 29. února se Bahamy, Bangladéš, Barbados, Benin a Čad zavázaly poskytnout vojáky na podporu mírové mise OSN na Haiti, zatímco Belize a Antigua a Barbuda se zavázaly poskytnout personál na pomoc při této misi.

1. března 2024 oznámil vůdce skupiny G9 Family and Allies Jimmy Cherizier svůj záměr zabránit Arielovi Henrymu v návratu na Haiti. Cherizier vytvořil koalici s názvem „Viv Ansanm“ („žít společně“) a zahájil ofenzívu v Port-au-Prince s cílem zajmout haitské vládní úředníky a policejního šéfa. Ve dnech 2. a 3. března ozbrojené gangy zaútočily na největší věznice v zemi v Croix des Bouquetes a Port-au-Prince a propustily 4 700 vězňů. 9 000 policistů bylo gangy, které požadovaly Henryho rezignaci, převálcováno početně i po zbraních. V té době gangy ovládaly 80 % hlavního města a 15 000 lidí bylo nuceno uprchnout před násilím v Port-au-Prince. Haitská vláda reagovala vyhlášením 72hodinového stavu nouze a nočního zákazu vycházení, ale vandalismus, únosy a vraždy se v Port-au-Prince staly běžnou záležitostí. 4. března zahájili vůdci gangů 5 Seconds Johnson Andre a Guy Philippe útok na silně opevněné mezinárodní letiště Toussaint Louverture, aby zabránili Henrymu v návratu do země. Lety byly pozastaveny, protože letiště bylo uzavřeno, a útokům padly také stadion Stade Sylvio Cator a národní banka. 7. března mezinárodní přístav v Port-au-Prince pozastavil provoz poté, co byl napaden a vypleněn ozbrojenými gangy, a národní stav nouze byl prodloužen o další měsíc.