Hnutí za reformu kvót v Bangladéši v

Hnutí za reformu kvót v Bangladéši vroce 2024 bylo prodemokratickým hnutím v Bangladéši, jehož cílem bylo zrušit kvótový systém pro přijímání zaměstnanců do státní správy a požadovat konec autoritářské vlády Šejky Hasiny z Awami League.

V červnu 2024 Nejvyšší soud Bangladéše obnovil kvótu 30 % pro potomky bojovníků za svobodu Mukti Bahini, která platila před rokem 2018, a zvrátil tak rozhodnutí vlády přijaté v reakci na hnutí za reformu kvót v Bangladéši vroce 2018. V důsledku toho bangladéšští studenti protestovali ve prospěch systému zaměstnání založeného na zásluhách a násilná reakce vlády na tyto protesty vedla k rozšíření prodemokratického hnutí po celé zemi. Vláda reagovala uzavřením všech vzdělávacích institucí a nasazením své studentské organizace Chhatra League spolu s organizacemi Jubo League a Swechasebak League, které jsou přidružené k Awami League, aby proti studentským demonstrantům použily střelné zbraně a ostré zbraně. Vláda poté nasadila bangladéšskou policii, Rapid Action Battalion, Border Guard Bangladesh a bangladéšskou armádu a vyhlásila celostátní zákaz vycházení s právem střílet na místě, přičemž nařídila celostátní výpadek internetového a mobilního připojení, který izoloval Bangladéš od zbytku světa. Do 2. srpna bylo 215 mrtvých a více než 20 000 zraněných, přičemž bylo zatčeno 11 000 osob. V srpnu 2024 hnutí rozšířilo své požadavky o zodpovědnost za násilí, zákaz Chhatra League a rezignaci premiérky Sheikh Hasiny a několika vládních úředníků. Nakonec Nejvyšší soud nařídil, aby 93 % náboru do vládních funkcí bylo založeno na zásluhách, zatímco Šejk Hasina rezignovala 5. srpna poté, co protestující vtrhli do její rezidence v Dháce. Náčelník generálního štábu Waker-uz-Zaman oznámil vytvoření prozatímní vlády a slíbil, že bude vyšetřovat násilí proti protestujícím a předá moc.