Krize mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Krize mezi Arménií a Ázerbájdžánemv roce 2024 byla mezinárodní krizí, která začala 19. března 2024 poté, co Ázerbájdžán vydal Arménii ultimátum, v němž jí pohrozil válkou do konce týdne, pokud se nedohodne s Baku a nevrátí čtyři ázerbájdžánské vesnice, které držela od počátku 90. let. Arménský prezident Nikol Pašinyan odhalil ázerbájdžánskou hrozbu 19. března během projevu v severní arménské oblasti Tavush, poblíž opuštěných ázerbájdžánských vesnic Baganis Ayrim, Asagi Askipara, Xeyrimli a Gezilxajili, které měly pro Arménii strategický význam díky své poloze podél hlavní silnice mezi Jerevanem a gruzínskou hranicí. Místní obyvatelé navíc uvedli, že pokud by vesnice přešly pod ázerbájdžánskou jurisdikci, jejich vlastní vesnice by byly obklopeny ázerbájdžánským územím a pohraniční stráží. Ázerbájdžán uvedl, že navrácení jeho malých enkláv v Arménii je nezbytnou podmínkou pro ukončení třicetiletého konfliktu o region Náhorní Karabach, který bakuská armáda znovu obsadila v září 2023. Pašinyan dal najevo, že je ochoten vrátit Ázerbájdžánu území kontrolované Arménií, a zároveň navrhl přesměrování arménské silniční sítě tak, aby se vyhnula ázerbájdžánskému území, i když Ázerbájdžán nadále kontroloval oblasti mezinárodně uznávané jako součást Arménie. Dne 24. května Arménie vrátila Ázerbájdžánu čtyři pohraniční vesnice v rámci normalizačního procesu, což vedlo k vypuknutí arménských protestů v roce 2024.